Městská památková rezervace

Z Multimediaexpo.cz

Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.   Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky.

Městská památková rezervace je vybraná část historického jádra města a dochovanými budovami (nebo jejich soubory), městskou infrastrukturou (kašnami, sochami apod.) či archeologickými nalezišti, jež je na základě podrobného uměleckohistorického průzkumu vhodné chránit. Stanovovány jsou na základě nařízení vlády nebo výnosem Ministerstva kultury. V jejich blízkém okolí je navíc možné stanovit ochranné pásmo^[1].

Obsah 1 Historie 2 Města s vyhlášenou Městskou památkovou rezervací 3 Související články 4 Literatura 5 Externí reference

Historie

Na území někdejšího Československa byly vyhlašovány po druhé světové válce na základě zákona číslo 22/1958 Sb.^[1], v němž byly stanoveny podmínky jejich výběru^[2].

Města s vyhlášenou Městskou památkovou rezervací

Přehled měst s vyhlášenou Městskou památkovou rezervací je dostupný v databázi Národního památkového ústavu, v níž se po vyhledání městské památkové rezervace konkrétního města zobrazí i soupis budov a dalších tamních objektů, které jsou rezervací chráněny.

Znak města	Město	Kraj	Rok vyhlášení	Rozhodnutí
	Brno	Jihomoravský kraj	1989	Nařízení vlády číslo 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[3]
	České Budějovice	Jihočeský kraj	1980	Výnos MK ČSR čj. 7.096/80-VI/1 ze dne 19. března 1980[4]
	Český Krumlov	Jihočeský kraj	1963	Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. prosince 1987[5]
50px	Domažlice	Plzeňský kraj	1975	Výnos MK ČSR čj. 17.596/75-VI/1 ze dne 31. října 1975[6]
	Františkovy Lázně	Karlovarský kraj	1992	Nařízení vlády číslo 443/1992 Sb. ze dne 29. července 1992[7]
	Horšovský Týn	Plzeňský kraj	1982	Výnos MK ČSR čj. 7.645/82-VI/1 ze dne 13. dubna 1982[8]
	Hradec Králové	Královéhradecký kraj	1962	Výnos MŠK čj. 4.162/62-V/2[9]
	Cheb	Karlovarský kraj	1981	Výnos MK ČSR čj. 16.429/81-VI/1 ze dne 6. října 1981[10]
	Jičín	Královéhradecký kraj	1967	Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. prosince 1987[5]
	Jihlava	Kraj Vysočina	1982	Výnos MK ČSR čj. 7.292/82-VI/1 ze dne 29. března 1982[11]
	Jindřichův Hradec	Jihočeský kraj	1961	Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[12]
	Josefov	Královéhradecký kraj	1971	Výnos MŠK čj. 4.903/71-II/2[13]
50px	Kadaň	Ústecký kraj	1978	Výnos MK ČSR čj. 15.868/78-VI/1 ze dne 10. května 1978[14]
50px	Kolín	Středočeský kraj	1989	Nařízení vlády číslo 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[3]
	Kroměříž s Podzámeckou a Květnou zahradou	Zlínský kraj	1978	Výnos MK ČSR čj. 15.869/78-VI/1 ze dne 8. září 1978[15]
50px	Kutná Hora	Středočeský kraj	1961	Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[12]
	Lipník nad Bečvou	Olomoucký kraj	1989	Nařízení vlády číslo 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[3]
50px	Litoměřice	Ústecký kraj	1978	Výnos MK ČSR čj. 22.260/78-VI/1 ze dne 27.října 1978[16]
	Litomyšl	Pardubický kraj	1965	Výnos MŠK čj. 19.139/65-V/2[17]
	Loket	Karlovarský kraj	1980	Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29. prosince 1979[18]
	Mikulov	Jihomoravský kraj	1982	Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13. dubna 1982[19]
	Moravská Třebová	Pardubický kraj	1980	Výnos MK ČSR čj. 13.603/80-VI/1 ze dne 29. července 1980[20]
50px	Nové Město nad Metují	Královéhradecký kraj	1970	Výnos MK ČSR čj. 15.106/69-II/2 ze dne 3. prosince 1969[21]
	Nový Jičín	Moravskoslezský kraj	1967	Výnos MŠK čj. 4.762/67-II/2[22]
	Olomouc	Olomoucký kraj	1971	Výnos MŠK čj. 6.489/71-II/2[23]
	Pardubice	Pardubický kraj	1964	Výnos MŠK čj. 10.630/64-V/2[24]
	Pelhřimov	Kraj Vysočina	1969	Výnos MK ČSR čj. 11.764/69-II/2 ze dne 10. září 1969[25]
	Plzeň	Plzeňský kraj	1989	Nařízení vlády číslo 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[3]
	Praha	Hlavní město Praha	1971	Nařízení vlády číslo 66/1971 Sb. ze dne 21. července 1971[26]
	Prachatice	Jihočeský kraj	1981	Výnos MK ČSR čj. 16.428/81-VI/1 ze dne 6. října 1981[27]
	Příbor	Moravskoslezský kraj	1989	Nařízení vlády číslo 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989[3]
	Slavonice	Jihočeský kraj	1961	Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[12]
	Štramberk	Moravskoslezský kraj	1969	Výnos MK ČSR čj. 8.372/69-II/2 ze dne 29. května 1969[28]
	Tábor	Jihočeský kraj	1961	Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[12]
	Telč	Kraj Vysočina	1970
	Terezín	Ústecký kraj	1992	Nařízení vlády číslo 443/1992 Sb. ze dne 29. července 1992[7]
	Třeboň	Jihočeský kraj	1976	Výnos MK ČSR čj. 14.266/76-VI/1 ze dne 12. srpna 1980[29]
	Úštěk	Ústecký kraj	1980	Výnos MK ČSR čj. 13.062/80-VI/1 ze dne 28. července 1980[30]
	Znojmo	Jihomoravský kraj	1971	Výnos MŠK čj. 3.038/71-II/2[31]
	Žatec	Ústecký kraj	1961	Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2[12]

Související články

• Přírodní rezervace

Literatura

• Karel Foud: Tvorba a ochrana prostředí historických jader měst a obcí. V Plzni v roce 2004 vydal Plzeňský kraj.
• Petr Dvořáček: Městské památkové rezervace do kapsy. V Praze v roce 2003 vydaly Levné knihy KMa. ISBN 80-7309-991-8
• Mojmír Hrádek a kolektiv: Městské památkové rezervace. V Praze v roce 2000 jako první vydání vydala Olympia. ISBN 80-7033-657-9
• Městské památkové rezervace (katalog půdorysů měst). V Praze v roce 1997 vydala Jalna. ISBN 80-902305-2-0

Externí reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Zákon 22/1958 Sb.
2. ↑ Ptejte se knihovny: Městská rezervace
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2 3,3 3,4} Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 19. dubna 1989 o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace
4. ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.096/80-VI/1 ze dne 19.3.1980 o prohlášení historického jádra města České Budějovice za památkovou rezervaci
5. ↑ ^{5,0 5,1} Výnos MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21.12.1987 o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan a archeologických lokalit Libodřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav - Pohansko za památkové rezervace
6. ↑ Výnos MK ČSR čj. 17.596/75-VI/1 ze dne 31.10.1975 o prohlášení historického jádra města Domažlic za památkovou rezervaci
7. ↑ ^{7,0 7,1} Nařízení vlády České republiky ze dne 29. července 1992 o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace
8. ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.645/82-VI/1 ze dne 13.4.1982 o prohlášení historického jádra města Horšovský Týn za památkovou rezervaci
9. ↑ Výnos MŠK čj. 4.162/62-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Hradci Králové
10. ↑ Výnos MK ČSR čj. 16.429/81-VI/1 ze dne 6.10.1981 o prohlášení historického jádra města Chebu za památkovou rezervaci
11. ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.292/82-VI/1 ze dne 29.3.1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci
12. ↑ ^{12,0 12,1 12,2 12,3 12,4} Výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2 o prohlášení městské památkové rezervace v Kutné Hoře, Táboře, Jindřichově Hradci, Slavonicích, Žatci a zřízení archeologické památkové rezervace Slavníkovská Libice
13. ↑ Výnos MK ČSR čj. 4.903/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Josefova (dnešní Jaroměř II) za památkovou rezervaci
14. ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.868/78-VI/1 ze dne 10.5.1978 o prohlášení historického jádra města Kadaně za památkovou rezervaci
15. ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.869/78-VI/1 ze dne 8.9.1978 o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou památkovou rezervaci
16. ↑ Výnos MK ČSR čj. 22.260/78-VI/1 ze dne 27.10.1978 o prohlášení historického jádra města Litoměřic za památkovou rezervaci
17. ↑ Výnos MŠK čj. 19.139/65-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Litomyšli
18. ↑ Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29.12.1979 o prohlášení historického jádra města Lokte za památkovou rezervaci
19. ↑ Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13.4.1982 o prohlášení historického jádra města Mikulova za památkovou rezervaci
20. ↑ Výnos MK ČSR čj. 13.603/80-VI/1 ze dne 29.7.1980 o prohlášení historického jádra města Moravská Třebová za památkovou rezervaci
21. ↑ Výnos MK ČSR čj. 15.106/69-II/2 ze dne 3.12.1969 o prohlášení historického jádra Nového města nad Metují za památkovou rezervaci
22. ↑ Výnos MKI čj. 4.762/67-II/2 o zřízení městské památkové rezervace v Novém Jičíně
23. ↑ Výnos MK ČSR čj. 6.489/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci
24. ↑ Výnos MŠK čj. 10.630/64-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Pardubicích
25. ↑ Výnos MK ČSR čj. 11.764/69-II/2 ze dne 10.9.1969 o prohlášení historického jádra města Pelhřimova za památkovou rezervaci
26. ↑ Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 21. července 1971 o památkové rezervaci v hlavním městě Praze
27. ↑ Výnos MK ČSR čj. 16.428/81-VI/1 ze dne 6.10.1981 o prohlášení historického jádra města Prachatic za památkovou rezervaci
28. ↑ Výnos MK ČSR čj. 8.372/69-II/2 ze dne 29.5.1969 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci
29. ↑ Výnos MK ČSR čj. 14.266/76-VI/1 ze dne 12.8.1976 o prohlášení historického jádra města Třeboně za památkovou rezervaci
30. ↑ Výnos MK ČSR čj. 13.062/80-VI/1 ze dne 28.7.1980 o prohlášení historického jádra města Úštěku za památkovou rezervaci
31. ↑ Výnos MK ČSR čj. 3.038/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Znojma za památkovou rezervaci

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii