Znečištění vody

Z Multimediaexpo.cz

Znečištění vody pevným odpadem

Znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa; výrazně totiž omezuje přístup určité části lidské populace k pitné vodě. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů i ekosystémů v jejich okolí. Znečištění vody lze v některých případech omezit metodami čištění odpadních vod. Do oceánu je vypuštěno ročně okolo…

  • 2,6 mil.kg arzenu…
  • 2,5 mil.kg zinku…
  • 81 tisíc kg rtuti…
  • 3,7 tisíc kg olova…

[1]

voda přirozeně zbarvená železem, Rio Tinto, Španělsko

Obsah

Úvod

Znečištění vody je velký celosvětový problém. Je hlavní příčinou úmrtí a onemocnění,[2][3]. Více než 14.000 lidí denně zemře v důsledku znečištění vody[3] . Kromě toho, že existují akutní problémy se znečištěním vody v rozvojových zemí, se i vyspělé země i potýkají se stejnými problémy. V poslední národní zprávě o jakosti vod ve Spojených státech, 45 procent délky vodních toků, 47 procent jezer a 32 procent hodnocených zálivů bylo klasifikováno jako znečištěné [4]. Voda je obvykle označována jako znečištěná, když je narušena antropogenní kontaminací a není pitná, stejně jako slouží jako pitné vody, a nebo prochází výraznou změnou s následkem omezení biodiverzity, nebo přežití vodních organismů vůbec. Přírodní jevy, jako jsou sopky, přemnožení řas a sinic, bouře, zemětřesení ale také způsobují velké změny v kvalitě vody a ekologickém stavu vod. Znečišťování vody, má mnoho příčin a různou charakteristiku.

Znečištění vody - kategorizace

Povrchové a podzemní vody byly často studovány a posuzovány samostatně, i když jsou propojené.[5]

Rozdělení podle lokalizace

Místní úniky znečišťujících látek

Vztahuje se na kontaminující látky, které do vody proniknou při jejich přepravě ze zdrojů jako je potrubí nebo nádrž. Příkladem zdroje v této kategorii patří vypouštění odpadních vod z čistíren, a továren, nebo měst při prudkých deštích. V USA definuje znečištění zákon Clean Water Act (CWA) .[6]

Rozptýlené znečištění

Vztahuje se na rozptýlenou kontaminaci, která nepochází z jednoho konkrétního zdroje. Často jde o souhrný účinek malé množství kontaminujících látek na velké ploše. Znečištění v důsledku přívalových dešťů při bouřích, také znečištění v zemědělství nebo lesnictví jsou někdy uváděny jako příklady takového znečištění.

Znečištění podzemních vod

Interakce mezi podzemní a povrchové vody jsou složité. V důsledku znečištění podzemních vod, někdy označované jako kontaminace podzemních vod, není tak snadno klasifikována jako znečištění povrchových vod.[5] ze své podstaty, jsou podzemní vody, náchylné ke kontaminaci ze zdrojů, které nemůžou přímo ovlivnit povrchové vody a na rozdíl od lošného znečištění je zdroj irelevantní. Úniky chemikálií kontaminující látky v půdě, která se nachází daleko od povrchových vod, nemusí nutně vytvářet místní znečištění, nebo rozptýlené znečištění. Přesto mohou kontaminovat podzemní vody. Analýza kontaminace podzemních vod, se může zaměřit na vlastnosti půdy a půdu, stejně jako na povahu kontaminace.

Rozdělení podle povahy znečištění

Znečištění

  • půdními a jílovitými částicemi -např. následkem eroze
  • eutrofizace
  • toxickými látkami
  • anorganickými průmyslovými kaly
  • průmyslovými tuky a oleji
  • radioaktivitou
  • teplem
  • mikrobiálním znečištěním (patogenními zárodky)

Rozdělení podle specifického zdroje

  • zemědělství
  • doprava
  • těžba
  • průmyslová výroba a skladování
  • služby
  • přirozené zdroje
eutrofizovaná voda

Zemědělství

Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. Zemědělství se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu. Vody jsou znečišťovány také při používání, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých pesticidů.[7] Splavováním průmyslových hnojiv srážkami a s erozí půdy (často vlivem špatné agrotechniky) dochází ke kontaminaci povrchové vody. Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar. Podle zdrojů blízkých zemědělství je toto množství výrazně menší : „…Vyplavování fosforu z půdy je velmi malé a ročně se takto ztratí u půdy lehké 3 - 5 kg, střední 2 - 3kg, těžké méně než 2 kg P na ha. V erozních smyslech se dostává do povrchových vod a jezer. …“[8] Velmi významné je znečišťování vody fosforem v posledníéch desetiletích. Původní tvrzení, že fosfor ve vodě nepochází ze zemědělských hnojiv, protože pohyb fosforu v půdě je velmi pomalý vzal už prokazatelně za své. Přirozený obsah fosforu v půdě je však malý [8] a tak je naprosto nezbytné fosfor k dosažení výnosů doplňovat. Při dlouhodobých deštích. nebo při průsaku mohou odpady ze silážních jam znamenat ohrožení vod v okolí. Vážné škody způsobují poškozená zemědělská zařízení, nebo nesprávné nakládání s odpady.

znečištění ropou
vypouštění tepelně znečištěné vody v San Francisco Bay z Potrero Generating Station

Průmyslová výroba a skladování

V 80. letech 20. století způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z České republiky. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U Labe na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace kadmia, rtuti, arzenu, chrómu a stříbra. Nemocné ryby vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství Spolany Neratovice.

Těžba

Waikiki - zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody

Těžba nerostných surovin může znečišťovat vodní toky významnou měrou. Katastrofální zamoření povodí Dunaje kyanidy a těžkými kovy je známé z havárie při těžbě zlata v Baia Mare (Rumunsko) v lednu 2000. Při těžbě zlata je voda v řekách v Mongolsku znečišťována rtutí a dalšími jedovatými látkami.[9]

Přirozené zdroje znečištění

Znečištění vod způsobuje sopečná činnost, sesuvy půdy, nebo vyplavování toxických látek vznikajících při geologické činnosti z podloží .Významným zdrojem znečištění může být také větší množství současně uhynulých organismů, nebo zvyšování teploty vody v důsledku vysýchání v období snížených vodních srážek.

Příčiny znečištění vody

Specifikace znečišťujících látek vedoucích k znečištění vody zahrnuje široké spektrum chemických, patogenních a fyzických, nebo smyslových změn jako jsou zvýšená teplota, pach a zabarvení. Zatímco mnohé z těchto chemických látek a látek, které způsobují znečištění se ve vodě přirozeně vyskytují (vápník, sodík, železo, mangan, atd.) jejich koncentrace je často klíčová při rozhodování, co je přirozenou součástí vod, a co je kontaminací Vyčerpání zásoby kyslíku může způsobovat mnoho přírodní materiálů, například rostlinné zbytky (např. listí a trávy), stejně jako lidmi vyrobené chemikálie. Ostatní přírodní a antropogenní látky můžou způsobit zákal, který zabraňuje pronikábí světla a světlo a narušuje růst rostlin, a způsobuje onemocnění žaber některých druhů ryb.[10] Mnohé z chemických látek jsou jedovaté. Patogeny mohou způsobovat choroby mezi lidskými nebo zvířecími hostiteli. Mezi změněné fyzikální vlastnosti patří změna kyselosti, elektrické vodivosti, teploty a eutrofizace. Eutrofizace je zvýšení zásoby živin.

Chemické a další kontaminující látky podle chemických a fyzikálních vlastností

Organické, vodu znečišťující látky

Anorganické vody znečišťující látky

Makrostrukturní znečištění

Znečištění velkými viditelnými složkami znečišťujícími vodu (trosky,komunální odpad)

  • Odpadky (např. papír, plasty, nebo potravinářské odpady) smývané srážkami, nebo sem vyváženy.
  • Vraky velkých opuštěných lodí

Tepelné znečištění

Tepelné znečištění, je nárůst nebo pokles teploty vody způsobené lidským vlivem. Tepelné znečištění způsobuje využití vody jako chladící směsi v elektrárnách a průmyslových provozech. Zvýšená teplota vody způsobuje pokles hladiny kyslíku (což může zabíjet ryby) a ovlivňuje ekosystém.Městské odpady můžou zvýšit teplotu v povrchových vodách. Tepelné znečištění, může být také způsobeno vypouštěním velmi studené vodou na dně nádrží do teplejších řek.

Významné polutanty a jejich působení

Rtuť

Nejtoxičtější je rtuť ve formě organosloučenin (metylrtuť). V této podobě se nachází v rybách a organismus je schopen ji vstřebat téměř ze sta procent. Rtuť sama o sobě není prudce jedovatá. Avšak její sloučeniny mohou způsobovat neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižovat reprodukční schopnosti, procházet placentou a způsobovat psychomotorické poškození plodu. Do vody se dostává rtuť při těžbě a zpracování nerostů, ale i jako odpad ze zdravotnictví. V České republice je z hlediska činností nejvíce rtuti uvolňováno do vod z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - asi 76 % celkově ohlášených úniků. V roce 2006 bylo od integrovaného registru znečišťování ohlášeno více než dvojnásobné množství emisí rtuti oproti předchozím ohlašovacím rokům. Největší podíl (72 %) z celkového množství emisí rtuti do vod na Pardubický kraj.[13]

Aromatické uhlovodíky

Zdrojem arenů jsou černouhelný dehet a ropa (zvláště z Blízkého Východu). Na vodní živočichy mohou působit mutagenně a karcinogenně.

Polychlorované bifenyly (PCB)

Pohled na řeku Hudson z mostu Bear Mountain Bridge
Pohled na přehradu Zemplínská šírava
Soubor:น้ำท่วม 8.jpg
Nečistoty splavované deštěm do řeky (Laplae, Uttaradit)

PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku 1929. Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v kondenzátorech a v transformátorech a jako zhášecí prostředky. Polychlorované bifenyly jsou toxické pro ryby a jiné vodní organizmy. I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit mozek, oči, srdce, imunitní systém, ledviny nebo játra. Americká řeka Hudson byla v letech 1947 až 1977 zamořena firmou General Electric až 590 tunami PCB..[14] V Československu se PCB vyráběly v Chemko Strážske do roku 1984) během níž byl kontaminován zejména odpadový kanál, z kterého se chemikálie uvolňují do řeky Laborec a do přehrady Zemplínská šírava.[15]

Dusík

Znečištění pobřeží po hurikánu Katrina

Hlavní použití látek, přispívajících k celkovému obsahu dusíku v půdě a ve vodách jsou průmyslová i statková hnojiva. Uvolňování sloučenin dusíku zvyšuje obavy především proto, že způsobují eutrofizaci a přispívají k okyselování citlivých ekosystémů. V České republice činilo za rok 2006 celkové množství ohlášených emisí dusíku do vody 3 093 150 kg, což je přibližně stejná hodnota jako v předchozích letech. Provozovny zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mají na tomto množství podíl 82%. Z hlediska krajů bylo nejvíce dusíku vypouštěno do vod v Pardubickém (46 %) a v Ústeckém kraji (26 %).[16] Plošné zdroje znečištění (např. splachy z polí) jsou také významným zdrojem znečištění dusíkem, nejsou však evidovány v integroveném registru znečišťování.

Fosfor

Znečišťování vody fosforem je limitní pro eutrofizaci vod v ČR .Pro produkci biomasy je optimální, aby byl splněn stechiometrický poměr živin N:P = 16:1. Ve většině nádrží v ČR je poměr N:P podstatně vyšší než 16, proto je fosfor limitujícím prvkem eutrofizace.[17] Zdrojem z znečištění fosforem je zemědělství, biomasa, a čistící prostředky. Na rozdíl od dusíku je v roce 2006 u fosforu výrazně patrný klesající trend množství ohlášených emisí do vod. Celkové množství za rok 2006 činilo 42 886 kg. Podle kategorií činnosti se na tomto množství podílela výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk celými 47 %, následovala výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (32 %) a nezanedbatelná je i výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (21 %). Nejvíce emisí fosforu do vod je produkováno v Ústeckém kraji (51 % celkového množství).

Amoniak

Amoniak je důležitou součástí přírodního koloběhu dusíku a vytváří se při rozkladu organických materiálů, zvláště bílkovin. Suchozemští živočichové včetně lidí vyměšují přebytek dusíku ve formě močoviny. Většina amoniaku uvolňovaného do atmosféry pochází z rozkladu živočišných a lidských odpadů. Vysoké hladiny hnojení dusíkatými hnojivy mohou mít za následek vyluhování velkých množství dusičnanů do spodní vody, která je pak buď nevhodná pro lidskou spotřebu, anebo vyžaduje nákladné úpravy pro snížení koncentrace dusičnanů na přijatelné hodnoty. Menší, člověkem vytvořené zdroje unikání amoniaku, zahrnují používání hnojiv a rozklad vegetace i odpadů, stejně jako některé průmyslové procesy. Amoniak je jedním z plynů obsažených v „kyselých deštích“, které hrají důležitou roli v přepravě kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy.

DDT

DDT je člověkem syntetizovaná organická sloučenina chlóru používaná jako insekticid schopný zabíjet celou řadu hmyzích druhů. DDT je perzistentní organická látka, a proto stále přetrvává v životním prostředí i v oblastech, kde se již dlouho nepoužívá. Více než 50% DDT zůstává v půdě ještě 2 až 15 let po jejím ošetření [18] . Je nacházen ve velkém rozsahu v zemědělských půdách pro produkci potravin i v usazeninách. DDT je toxický pro volně žijící živočichy, zvláště pro ryby a ptáky. Jeho nejznámější nepříznivé účinky působí na rozmnožovací schopnosti ptáků spojované se ztenčováním skořápek jejich vajíček (nejvíce jsou ohroženi vlivem DDT draví ptáci)(viz DDT)[19] Vzhledem k jeho rozpustnosti v tucích a olejích se DDT stává součástí potravního řetězce. Koncentrace v lidských tkáních od 70. let 20. století klesala v důsledku celosvětového omezování jeho používání. DDT a produkty jeho rozkladu, které jsou rovněž toxické a dokonce ještě stálejší než původní sloučenina, jsou všudypřítomné v potravinách a v životním prostředí a byly nalezeny i v arktické oblasti.

Zinek

Zinek nepředstavuje pro člověka nijak významné riziko, ale je značně toxický pro ryby a jiné vodní organizmy. V České republice je podle integroveného registru znečišťování nejvíce emisí zinku do vody ohlášeno z výroby chemických látek, přípravků, léčiv. Výroba chemických vláken se na celkovém množství podílela 86 %. Nejvíce zinku a jeho sloučenin je vypouštěno do vod v Ústeckém kraji - 89 % celkového množství.[20]

Dioxiny

Polychlorované dibenzopdioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) běžně označované jako dioxiny zahrnují asi 200 látek (tzv. kongenerů), které se liší počtem a polohou chlóru v molekule. Nejrozšířenější a nejjedovatější dioxin, TCDD (2,3,7,8-tetrachlordibenzopdioxin) obsahuje v molekule 4 chlory a jeho toxicita byla označena číslem 1 (ostatní dioxiny mají toxicitu vyjádřenou jako zlomek jeho toxicity). Dioxiny mají lipofilní charakter, vypouštěné do vody se zprvu drží na hladině (jsou ve vodě nerozpustné), kde se účinkem slunečního světla mohou částečnš rozkládat. Poté se váží na organické zbytky plovoucí ve vodě a postupně klesají ke dnu, odkud mohou být znovu vyplaveny.[21]

Kyanidy

Pokud se vyskytují kyanidy ve vodách, pocházejí obvykle z lidské činnosti. Často z povrchové a tepelné úpravy kovů. Kyanidy jsou velmi toxické pro ryby a ostatní vodní organizmy. V České republice podle IRZ nejvíce emisí pochází z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (74 %). Je patrný mírně vzestupný trend v emitovaném množství kyanidů. U této látky byl v roce 2006 nahlášen jeden případ havárie, při které uniklo 400 kg kyanidů.

Sinice

V posledních letech dochází v České republice k neúměrnému přemnožení sinic – cyanobakterií, které jsou nebezpečné nejen pro vodní živočichy a rostliny, ale také pro zdraví obyvatel při rekreaci i vodárenském využití nádrží. Nejznámější jsou sinice planktonní, které tvoří na hladině tzv. vodní květy. Jejich toxiny mohou vyvolat řadu komplikovaných onemocnění, zejména při dlouhodobém požívání pitné vody z nesledovaných zdrojů se sinicemi, nebo při delším koupání v zamořené nádrži.

Změdělství v Kambodži

Patogenní bakterie

Koliformní bakterie jsou často užívaným indikátorem znečištění vody, i když samy nezpůsobují choroby. Mezi ostatní mikroorganismy které někdy lze nalézt v povrchových vodách a které způsobují zdravotní problémy patří:

Vysoká úroveň patogenity může vyplynout z nedostatečně vyčištěné odpadové vody.[24] Některá města mají také spojený kanalizační systém (dešťová a splašková kanalizace), do kterých mohou být vyplaveny odpadní vody při lijácích.[25] Patogeny mohou pronikat do vody také vlivem špatně vedené zemědělské výroby.

Radioaktivita

Výsledky hodnocení zatížení povrchových vod radioaktivními látkami ukazují, že se jakost vody v ČR zlepšuje. Např. v profilu Ploučnice-Noviny v důsledku účinnějšího čištění odpadních vod z těžby uranu v období 1986 až 1989 a později zastavení hornické těžby v roce 1991. [26] Radioaktivní znečištění vody vzniká v současnosti během těžby uranové rudy. Kapalné radioaktivní odpady jsou tvořeny především kontaminovanou podzemní vodou, neboť při hlubinné těžbě uranové rudy je nutné čerpáním snížit hladinu podzemní vody. Znečištěná voda může ohrozit zdroje pitné vody. Riziková je také půdní eroze hlušiny na haldách, které nebyly rekultivovány.

Rozšiřování znečišťujících látek

Nejvíce vody znečišťujících látek se nakonec odváděno řekami do oceánů. V některých oblastech světa vliv lze vysledovat stopy znečištění stovky mil od ústí s použitím hydrologických přepravních modelů. Pokročilé počítačový modely jako je SWMM nebo DSSAM Model byly použity na mnoha místech po celém světě ke zkoumání znečišťujících látek ve vodních systémech. Bioindikátory, mezi které patří druhy planktonu byly například také použity ke studiu škodlivin v zátoce poblíž města New York. Nejvyšší toxicky znečištěný plankton je poblíž ústí řeky Hudson, asi 100 km na jih, protože je třeba několik dní na proniknutí do tkáně planktonu. koncentrace se zvyšuje podle postavení v potravinovém řetězci Každý stupeň v potravním řetězci stoupá postupně koncentrace znečišťujících látek jako těžké kovy (např. rtuť) a perzistentních znečišťujících látek jako DDT. Velké kroužící víry v oceánech jsou pastí pro plovoucí plastové úlomky. Ve velkém víru v severním Tichomoří se nachází znečištěná plocha která je 100 násobkem velikosti Texasu. Mnohé z těchto dlouho ztracených předmětů skončí v žaludku mořských ptáků a zvířat. To má za následek zablokování trávicích cest, které vede ke snížené chuti k jídlu nebo dokonce smrti z vyhladovění. Mnohé chemické látky prochází hnilobnými změnami. Příkladně trichloretylen (používaný v průmyslové odmašťování kovů a elektroniky) a tetrachloretylen které se používají se při čištění v průmyslu (pomocí CO2 nejnovější pokroky v při čištění umožňují se vyhnout použití chemických látek), obě tyto chemické látky, které jsou karcinogení prochází částečným rozkladným procesem, které vede k novým nebezpečných chemickým látkám (včetně dichlorethenu a vinylchloridu). Existují různé sekundární efekty plynoucí nikoliv z původní látka, ale ze změněných stavů. Příkladem jsou znečištění plochy povrchu vody, vodní hladiny což může bránit pronikání slunečního světla přes vodní sloupec a brzdí fotosyntézu u vodních elektráren.

Metody stanovení znečištění vody

Odběr vzorků pro biologické zkoušení zahrnuje sběr rostlin a nebo fauny z povrchových vod. V závislosti na druhu hodnocení se organismy mohou být určeny pro hodnocení počtu a vrací se do vodního toku, nebo mohou pomoci při určení znečištění prostředí při laboratorním rozboru.

Dálkový průzkum Země

Technologie SAR a ASAR
SAR je typ radaru,který může být použit k detekci znečištění vodních ploch látkami, které vytvářejí skvrny při povrchu (typicky uhlovodíky). Příklad takového použití dokládá projekt Monitoringu ropných skvrn při pobřeží Norska .Radary SAR byly a jsou využívány na více typech družic.
ASAR - Advanced Synthetic Aperture Radar (ASAR) navazuje na dřívější senzory SAR, používané ESA. Vylepšeno bylo pokrytí, snímané úhly, polarizace a mody práce.

Fyzikální vyšetření

Společný fyzické testy vody patří teplota, koncentrace sušiny a zákal.

Chemické testy

Vzorky vody může být zkoumána metodami analytické chemie. Často používanou metodou je určení pH, chemická spotřeba kyslíku (COD), určení živin (dusičnany a sloučeniny fosforu), kovy (například měd, zinek, kadmium, olovo a rtuť), olej a maziva, ropné uhlovodíky a pesticidy.

Kvantitativní analýza

Kvantitativní analýza je metoda, kterou se zjišťuje množství neznámé látky v roztoku.

Kvalitativní analýza

Kvalitativní analýza je soubor metod jimiž se zjišťuje výskyt neznámé látky v roztoku.

Biologické testování

Biologické zkoušky zahrnuje použití rostlin, zvířat anebo mikrobiologických ukazatelů pro sledování stavu vodního ekosystému.

čistící stanice, provzdušňovací nádrž

Mikrobiologický rozbor vody

Mikrobiologický rozbor vody je založen na sledování možného výskytu bakterií s možným patogenním vlivem na člověka. Mezi základní stanovované organismy patří Escherichia coli, koliformní bakterie, enterokoky a klostridia. Escherichia coli upřesňuje znečištění fekálního charakteru, koliformní bakterie signalizují nedostatečnou úpravu a její dodatečnou kontaminaci při distribuci, enterokoky jsou považovány za citlivý údaj, protože se ve vodě nemnoží a nejsou rezistentní a indikují tak čerstvé fekální znečištění, anaerobní klostridia indikují fekální znečištění dlouhodobého charakteru.

Měření potenciální produktivity

Eutrofizace povrchových vod je možné stanovit podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy Scenedesmus quadricanda za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO2 a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.[27][28]

Kontrola znečištění vody

Odpad z domácností

V městských oblastech, je čištění domácích splašků odváděných kanalizací typicky řešeno pomocí čistírny odpadních vod. Jsou navrženy a provozovány systémy (s druhotným zpracováním nebo lepším) které můžou odstranit 90 procent nebo více znečišťujících látek. Nejsou určeny k odstranění toxických látek které jsou součástí průmyslových odpadních vod.[29] V domácnostech, nebo podnicích které nejsou napojeny na městskou čistírnu odpadních vod mohou být jednotlivé septiky, nádrže které zadržují odpadní vody na místě a jsou vyčerpávany a odváženy, nebo vypouštěny přímo do půdy.

Průmyslových odpadních vod

Některá průmyslová zařízení produkují běžné domácí splašky, které mohou být čištěny v běžné čistírně odpadních vod. Průmyslových odvětví, která vytvářejí odpadních vod s vysokou koncentrací znečišťujících látky jako např. oleje a maziva a toxické látky (např. těžké kovy, těkavé organické sloučeniny) nebo nebezpečné znečišťující látky, jako je čpavek, potřebují specializované čistící systémy. Některé z těchto zařízení můžou být instalovány přímo v továrně a pak lze částečně vyčištěné odpadní vody vypouštět do veřejné kanalizačního systému. Průmysl vytvářející velké objemy odpadních vod obvykle provozuje vlastní čistící systémy. Ohřátá voda z elektráren nebo výrobních závodů může být vyčištěna v

Znečištění podle kontinentů

Asie

Soubor:Runoff of soil & fertilizer.jpg
hnojivo a pesticidy jsou splavovány do potoků a řek

Jižní Asie (zejména Indie) a jihovýchodní Asie se potýkají se závažným znečištěním vody. Řeky Chuang - che, Ganga, Amudarja či Syrdarja patří mezi nejznečištěnější na světě. Jen do čínské řeky Jang-c'-ťiang je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.[30]

Amerika

Znečištění New River v Kaliforinii

Afrika

Evropa

Evropa má nedostatečnou legislativu pro kontrolu využívání vody. V řadě zemí se nyní uplatňují opatření na snížení spotřeby. Neúměrné zátěže v podobě organických látek, dusíku a fosforu, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vedly k eutrofizaci moří, jezer a podzemních vod po celé Evropě. Hlavním zdrojem dusíku jsou hnojiva splachovaná ze zemědělské půdy, fosfor pochází z odpadních vod z domácností a průmyslu.

v otrávené řece vyšší organismy nepřežijí

Znečištění podzemních vod představuje další problém spojený hlavně s pesticidy a dusičnany ze zemědělství. Vypouštění fosforu z městských čistíren odpadních vod se výrazně snížilo převážně díky vyžadování čističek odpadních vod u větších obcí. Od začátku 21. století je zjevný posun v technologiích a fosfáty v pracích a čistících prostředcích více nahrazovány takže se koncentrace fosforu v jezerech ve srovnání s vysokými hodnotami z konce 20. století, snížily. Na subregionální úrovni se kvalitou vody zabývají různé směrnice EU. Další zlepšení lze očekávat v souvislosti s investicemi do nové infrastruktury, aby byly splněny požadavky směrnic. Co se týče lodní dopravy v Evropě, ta je považována za ekologicky šetrný způsob přepravy, v případě nedodržování norem může být však její dopad na životní prostřední značný. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století stoupl objem dopravy po moři. To vedlo ke zvýšení emisí SO2 (na námořní dopravu připadá 10 – 15 % z celkových emisí). Znečištění z pozemních zdrojů je v mnoha oblastech stále vážné. Mnoho jaderných elektráren rozmístěných po celé Evropě se nachází na pobřeží nebo u velkých řek díky spotřebě velkého množství vody na chlazení. Asi 150 vyřazených ponorek chátrá v přístavech na poloostrově Kola a na Kamčatce. Na druhou stranu Helsinská komise na ochranu moří (HELCOM) tvrdí, že baltickému mořskému prostředí nehrozí v souvislosti s chemickou municí či jadernými látkami žádné nebezpečí. Podařilo se ale také dosáhnout významných úspěchů: koncentrace dusičnanů klesly v pobřežních oblastech Severního moře o 25%. Také došlo ke snížení průměrných koncentrací fosfátů v některých regionech, kam patří Skagerrak, Kattegat a pobřežní pás Nizozemí. Aby nedocházelo ke znečištění vod, jsou přijímána celosvětová regionální a národní opatření. Například mezinárodní smlouvy OSPAR, HELCOM a Akční plán pro Středozemí. Evropský registr znečištění (registr na www.prtr.ec.europa.eu také EPER dokumenty na //www.eper.ec.europa.eu/zaznamenává úniky znečištění v EU. k dispozici je i mapa, kde je zřejmé , že zřejmě nejvíce znečišťovaná je střední Evropa (Holandsko, Německo, Francie, Itálie) , data ohlášených znečištění jsou z roku 2004.

znečištění vody vrstvou bakterií v řece Aa (Francie, poblíž zařízení na výrobu papíru v letech 1980-1990)

Arktida

V posledních letech trend oteplování a zvýšení rekreačního i komerčního rybolovu vytváří velký tlak. Řeky tekoucí na jih jsou hlavními cestami, kudy se škodliviny dostávají do moře, zejména z Ruska. Na jaře se tyto škodliviny ukládají ve sladkovodních systémech a posléze mohou být v mořském prostředí přenášeny tisíce kilometrů od zdroje pomocí cirkulace moře. Škodliviny obsahují chemikálie ze zemědělství, průmyslové výroby, ropného průmyslu nebo radionuklidy z jaderných testů a vojenských aktivit.

Znečištění vody v ČR

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) shromažďuje údaje průmyslovém znečišťování vodních toků v České republice, které jsou veřejně přístupné.[31].

Hlášené úniky znečištění v ČR za rok 2006 - četnost[32]
Název látky četnost znečištění
Rtuť a sloučeniny (jako Hg) 18
Zinek a sloučeniny (jako Zn) 15
Arsen a sloučeniny (jako As) 14
Měď a sloučeniny (jako Cu) 14
Celkový dusík 13
Celkový organický uhlík 14
Hlášené úniky znečištění v ČR za rok 2006 - množství[33]
Název látky Množství (kg/rok)
Chloridy (jako celkové Cl) 47 873 101
Celkový organický uhlík 3 795 190
Celkový dusík 3 093 150
Celkový fosfor 42 886
Fluoridy (jako celkové F) 33 152
Zinek a sloučeniny (jako Zn) 30 741
Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) 29 870
Kyanidy (jako celkové CN) 3 064

Dle kategorie činnosti bylo nejvíce hlášení emisí látek do vody z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (29 %) a z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (24 %).

Ohrožení čistoty vod při povodních v roce 2002

Povodně, které zasáhly Českou republiku v roce 2002, zaplavily i areály některých chemických a dalších závodů. Byl částečně zaplaven areál chemičky Spolana Neratovice, včetně výroby chlóru, amalgámové elektrolýzy kontaminovaná rtutí a objektů kontaminovaných dioxiny. Kromě znečištění komunálními splašky tak hrozilo vážné znečištění Labe a Severního moře chemickými látkami odpadem z desítky let neřešené havárie ve Spolaně. V Plzni hasiči zasahovali u tří případů úniku pohonných hmot ze zatopených garáží a aut. Zaplavené čističky odpadních vod byly na ředě míst i po povodni nefunkční, např. odpadní vody z Plzni odtékaly jistou dobu nečištěné do Berounky. V Litoměřicích vyplavila řeka Labe kalové jámy Litomeřické koželužny. V Ústí nad Labem a Lovosicích byly pod vodou chemičky Lovochemie a Spolchemie. Vltavu znečistilo asi 132 tun oleje ze strojoven přehrad Orlíku a Kamýku.[34]

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.cistickyvody.cz/stranka-nejcastejsi-zdroje-znecisteni-vody-13 www.cistickyvody.cz
  2. ↑ Pink, Daniel H.. Investing in Tomorrow's Liquid Gold. Parametr "periodikum" je povinný!, April 19, 2006. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 West, Larry. World Water Day: A Billion People Worldwide Lack Safe Drinking Water. Parametr "periodikum" je povinný!, March 26, 2006. Dostupné online.  
  4. ↑ United States Environmental Protection Agency (EPA). Washington, DC. "The National Water Quality Inventory: Report to Congress for the 2002 Reporting Cycle – A Profile." October 2007. Fact Sheet No. EPA 841-F-07-003.
  5. ↑ 5,0 5,1 United States Geological Survey (USGS). Denver, CO. "Ground Water and Surface Water: A Single Resource." USGS Circular 1139. 1998.
  6. ↑ Clean Water Act, section 502(14)
  7. ↑ http://www.ekolide.cz/view.php?cisloclanku=2007110006
  8. ↑ 8,0 8,1 fosfor v půdě ZVU Kromeriz
  9. ↑ Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů
  10. ↑ U.S. EPA. "Protecting Water Quality from Agricultural Runoff." Fact Sheet No. EPA-841-F-05-001. March 2005.
  11. ↑ 11,0 11,1 11,2 Stormwater Effects Handbook: A Toolbox for Watershed Managers, Scientists, and Engineers. New York : CRC/Lewis Publishers. Dostupné online. ISBN 0-87371-924-7.   Chapter 2.
  12. ↑ Schueler, Thomas R. "Cars Are Leading Source of Metal Loads in California." Reprinted in The Practice of Watershed Protection. 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD.
  13. ↑ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006
  14. ↑ Miroslav Šuta:New York, urputné chemikálie a nemocné srdce
  15. ↑ Toxické záťaže - Chemko Strážske
  16. ↑ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006
  17. ↑ http://www.irz.cz/latky/celkovy_fosfor
  18. ↑ IRZ - Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - DDT: [online]. CENIA, [cit. 2009-10-18]. Dostupné online.  
  19. ↑ ohrožení dravých ptáků ztenčováním skořápky, dokument doc
  20. ↑ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006
  21. ↑ RAJDL, Daniel. Čím jsou dioxiny nebezpečné? [online]. http://bezk.ecn.cz/, 14. července 1999 14:00, [cit. 2009-08-01]. Dostupné online.  
  22. ↑ USGS. Reston, VA. "A Primer on Water Quality.", FS-027-01. March 2001.
  23. ↑ Schueler, Thomas R. "Microbes and Urban Watersheds: Concentrations, Sources, & Pathways." Reprinted in The Practice of Watershed Protection. 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD.
  24. ↑ Diseases Associated With Sewage, přístup 2009-09-27
  25. ↑ U.S. EPA. "Report to Congress: Impacts and Control of CSOs and SSOs." August 2004. Document No. EPA-833-R-04-001.
  26. ↑ EDUARD HANSLÍK, Eduard Hanslík. Možnosti hodnocení znečištění povrchových vod podle metodiky OECD na příkladu radioaktivních látek [online]. VÚV TGM Praha, 1999. Dostupné online.  
  27. ↑ fle.czu.cz
  28. ↑ szp.cdv.cz
  29. ↑ U.S. EPA (2004)."Primer for Municipal Wastewater Treatment Systems." Document No. EPA 832-R-04-001.
  30. ↑ Miroslav Šuta: Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj, respekt.cz
  31. ↑ http://www.irz.cz/ Integrovaný registr znečišťování
  32. ↑ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006
  33. ↑ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006
  34. ↑ Přehled možných ekologických havárií způsobených povodněmi

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Water pollution
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody“