V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Seznam bývalých měst v České republice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nový článek)
(+ Změna kategorie)
 
Řádka 243: Řádka 243:
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Bývalá města v Česku|!]]
+
[[Kategorie:Bývalá města v Česku| ]]
-
[[Kategorie:Města v Česku| ]]
+
[[Kategorie:Města v České republice| ]]
[[Kategorie:Seznamy sídel v Česku|Bývalá města]]
[[Kategorie:Seznamy sídel v Česku|Bývalá města]]

Aktuální verze z 1. 8. 2015, 19:45

Bývalá města na dnešním území České republiky.

Obsah

Bývalá města, která jsou obcemi

Rozlišování sídel na vsi, města a městečka existuje od 13. století, od 16. století se městečkům říkalo městyse. Po roce 1918 tyto tituly udělovala vláda. Roku 1762 bylo při sčítání v českých zemích zjištěno 347 měst a 465 městysů, 31. října 1857 již 470 měst a 420 městysů, k 29. září 1938 celkem 524 měst a 535 městysů.[1]

Dosavadní tituly měst a městysů se po roce 1948 přestaly používat, jejich zánik je spojován s účinností zákona číslo 13/1954 Sb., o národních výborech, a s reformou národních výborů od 17. května 1954, ač ani ten je výslovně neruší ani nezakazuje, ale fakticky zanikly obce jako samosprávné a samostatné právnické osoby a národní výbory byly již jen orgány státní správy. Na základě § 22 odst. 2 tohoto zákona se městské národní výbory zřizovaly pouze v sídlech krajských národních výborů.[2] Později byly městské národní výbory zřízeny i v dalších městech. Podle poslance Vávry označení město nebo městys nebylo žádným právním předpisem odňato, jen toto označení reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce.[3]

Ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/1990 Sb. zkrátil volební období národních výborů a do sedmé hlavy ústavy vnesl název „Místní samospráva“. Následně schválené zákony České národní rady o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí k 24. listopadu 1990 fakticky obnovily samosprávné obce, opomněly však obnovit tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem 1954. Za města považovaly ty obce, ve kterých byl do té doby městský národní výbor.

Možnost obnovit status bývalých měst a městysů nebyla v roce 2005 součástí vládního návrhu novely zákona.[4] Tuto úpravu předložil v rámci svého bloku pozměňovacích návrhů poslanec Eduard Vávra (ODS), přičemž většina z přítomných poslanců návrh schválila a hlasy pro i proti byly napříč stranami.[5] Návrh předtím zazněl v roce 2005 na IX. sněmu Svazu měst a obcí ČR, tento svaz byl iniciátorem návrhu.

Obcím v Česku, které před 17. květnem 1954 byly městy, musí (nebo musel být) status města podle § 3 odst. 3 Zákona o obcích (128/2000 Sb.)[6] ve znění zákona č. 234/2006 Sb.[7], účinném od 1. července 2006, vrácen (víceméně potvrzen), pokud o to požádají (nebo požádaly) předsedu Poslanecké sněmovny. Zákon nestanoví žádný maximální termín pro uplatnění této žádosti. Zákon obsahuje formulaci: „Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.“ (§ 3 odst. 3 zákona o obcích)

Zákon o obcích se nevztahuje na bývalá města, která se stala součástí hlavního města Prahy. Ustanovení o navrácení bývalého statusu také nelze uplatnit u bývalých měst, která dnes nejsou samostatnou obcí, ledaže by se nejprve zákonným způsobem odtrhly.

Podle § 3 odst. 1 téhož zákona ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město i jinou obec, která má alespoň 3 000 obyvatel. Z historických měst, která o status města přišla, nesplňuje tento limit žádné – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003).

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam obsahuje dnešní obce, které v roce 1954 byly městy a kterým tedy podle novely č. 234/2006 Sb. vznikl nárok na obnovení statusu města. Tučně jsou zvýrazněny obce, jimž dosud status města nebyl obnoven.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Sloučená a připojená města

Bývalá města v Česku, která dnes jsou součástí jiného města:

Města sloučená do Prahy

12. února 1784 byla spojena v Královské hlavní město Prahu tato města:

Města připojená k Praze

Jiná připojená města

Jiná sloučená města

Seznam zdaleka není úplný.

Bývalá města, která nejsou obcí ani součástí obce

Související články

Reference

  1. ↑ Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR
  2. ↑ Sbírka zákonů republiky Československé, částka 6/1954, vydána 9. března 1954
    • 12/1954 Sb. Ústavní zákon o národních výborech
    • 13/1954 Sb. Zákon o národních výborech
    • 14/1954 Sb. Zákon o volbách do národních výborů
  3. ↑ 51. schůze PSP ČR, středa 14. prosince 2005, Eduard Vávra zdůvodňuje pozměňovací návrh o obnovení titulů historických měst a městysů
  4. ↑ Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
  5. ↑ 53. schůze PSP ČR, 133. hlasování (novela zákona o obcích, o bloku pozměňovacích návrhů J), 27. 1. 2006, 09:56
  6. ↑ Zákon o obcích, 128/2000 Sb., v aktuálně účinném znění, Portál veřejné správy
  7. ↑ Sbírka zákonů, částka 76/2006, 31. května 2006, obsahuje zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění Zákon o obcích a řada dalších zákonů
  8. ↑ Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K. č. 33.524/1935-7.)
  9. ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 30 v 6. volebním období, ke stanovení obcí městem 29. února 2012, Miroslava Němcová
  11. ↑ 11,0 11,1 Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
  12. ↑ 12,0 12,1 Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
  13. ↑ Rozhodnutí č. 73 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Rabí městem, Miloslav Vlček, 1. dubna 2010


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Seznam_b%C3%BDval%C3%BDch_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice“