Osadní výbor

Z Multimediaexpo.cz

Osadní výbor nebo místní výbor je speciální typ výboru zastupitelstva obce, tedy iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva obce, který může zastupitelstvo obce zřídit pro část obce (částí obce může být například vesnice nebo jiná osada, čtvrť atd.). Oba názvy jsou právně rovnocenné, název výboru volí zastupitelstvo zpravidla k přihlédnutím k charakteru příslušné části obce. V zákoně o obcích jsou místní výbory zahrnuty pod legislativní zkratku osadní výbor.

Obsah 1 Vznik 2 Pravomoc 3 Označení 4 Příklady obcí s osadními a místními výbory 4.1 Osadní výbory ve statutárních městech 4.2 Osadní výbory v jiných městech 4.3 Osadní výbory v ostatních obcích 5 Přípravný výbor při oddělování 5.1 Související články 6 Reference 7 Externí odkazy

Vznik

Možnost vzniku osadních nebo místních výborů byla v České republice nově založena Zákonem o obcích 128/2000 Sb. Rozsah jejich působnosti i složení řeší paragrafy 120 a 121. Osadní nebo místní výbor(y) mohou (avšak nemusí) být zřizovány zastupitelstvem obce podle § 120 zákona o obcích. Výbory musí být složené z občanů obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v příslušné části obce. Zastupitelstvo určuje počet členů osadního výboru (podle zákona musí mít nejméně 3 členy) a jmenovitě z jejich řad zvolí předsedu. Osadní výbor je jediným druhem výboru zastupitelstva (§ 117 zákona o obcích), jehož předsedou nemusí být člen zastupitelstva. Má-li obec více částí obce, zákon nestanoví, že by k nim z tohoto hlediska muselo být přistupováno rovnocenně. Zastupitelstvo tedy může podle své libovůle zřídit výbor například pro všechny existující části obce, anebo pouze pro jednu či několik odlehlých částí obce anebo naopak například pouze pro centrální část obce zahrnující historické centrum. Ačkoliv zákon takovou možnost nezmiňuje, některá města zřizují společný osadní výbor pro více částí obce. Obvykle jsou osadní výbory jmenovány podle návrhu podaného z řad aktivních občanů nebo zastupitelů z příslušné části. V některých městech jsou místo osadních výborů zřizovány komise rady města pro určitou část obce (například ve Zlíně). Osadní výbor zaniká stejně jako ostatní výbory s koncem funkčního období zastupitelstva, které osadní výbor zřídilo. Takový je právní výklad Ministerstva vnitra ČR, v zákoně o obcích to není výslovně uvedeno. Stanovit části obce a zvolit pro ně místní výbory mohou i statutární města, která mohou také ustanovit městské části nebo městské obvody a přenést na ně část kompetencí města. Postavení místního nebo osadního výboru vůči orgánům samosprávných městských částí nebo obvodů ve statutárních městech zákon neřeší. V Brně, Pardubicích a Plzni zřizují osadní výbory i zastupitelstva městských obvodů nebo městských částí. V Liberci má jedna část města status městského obvodu a v několika dalších jsou zřízeny osadní výbory. Pro hlavní město Prahu, na niž se nevztahuje zákon o obcích, zákon o hlavním městě Praze ani Statut hlavního města Prahy možnost zřizovat místní části ani místní nebo osadní výbory výslovně nezakládá. Zastupitelstvo hlavního města Prahy i zastupitelstva městských částí však teoreticky mohou ustanovit podobné výbory pro lokální témata podle obecných ustanovení o výborech zastupitelstev.

Pravomoc

Osadní nebo místní výbor je oprávněn podle § 121 zákona o obcích

• předkládat orgánům obce (zastupitelstvu, radě i ostatním výborům) návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce a
• vyjadřovat se k takovým návrhům nebo k podnětům a připomínkám, které se týkají dotyčné části obce nebo které předkládají obecním orgánům občané obce s trvalým pobytem v dotyčné části obce.

Předseda výboru má právo na udělení slova v zastupitelstvu obce, pokud o to požádá. Působnost osadního nebo místního výboru se týká pouze samosprávné působnosti obce, nikoliv přenesené působnosti státní správy. Nevztahuje se tedy například k projednávání přestupků.

Označení

Naprostá většina obcí, které podobné výbory zřizují, volí název osadní výbor, který je ostatně v českém zákoně o obcích používán jako legislativní zkratka i pro místní výbory. Název místní výbor je používán velmi málo, možná pro jeho podobnost s názvem místní národní výbor, používaným pro orgány místní správy před rokem 1989. Na stránkách města Letohrad se sice objevily zmínky o jakémsi „Místním výboru Letohrad“, ale v seznamu výborů zastupitelstva města žádný takový výbor uveden není. Zřízení místního výboru je doloženo od 1. května 2009 pro sídliště Nové Zákupy ve městě Zákupy ^[1] a od roku 2011 také ve městě Poděbrady.

Příklady obcí s osadními a místními výbory

Osadní výbory ve statutárních městech

• statutární město Liberec má osadní výbor pro městskou část Liberec XXIV – Pilínkov, jeho působnost byla v listopadu 2007 rozšířena i na část Liberec XXVIII – Hluboká.^[2] Osadní výbor mají i městské části Liberec XIX – Horní Hanychov,^[3] Liberec XIV – Ruprechtice, Liberec VI – Rochlice.^[4] Od roku 2009 mají osadní výbory i Liberec XXV – Vesec a Liberec XVII – Kateřinky.
• statutární město Brno: Od roku 2003 působí z rozhodnutí zastupitelstva městské části Brno-Slatina dva osadní výbory^[5], jimiž jsou osadní výbor Slatinka (tříčlenný, pro ulici Slatinka), a osadní výbor Osada pod Stránskou skálou, do roku 2006 zvaný Černovičky ^[6] (čtyřčlenný, pro ulice Černovičky, Stránská a Podstránská). Zákon o obcích ani statut města Brna však zastupitelstva městských částí ke zřizování osadních výborů výslovně nezmocňuje.
• statutární město Frýdek-Místek má osadní výbory Panské Nové Dvory, Lískovec, Zelinkovice-Lysůvky, Skalice a Chlebovice.^[7]
• statutární město Jihlava: osadní výbory Popice (Jihlava), Vysoká, Sasov, Kosov, Hruškové Dvory, Henčov, Heroltice, Zborná, Pávov, společný osadní výbor mají Červený Kříž a Antonínův Důl. Není zřízen v částech Jihlava, Hosov, Pístov, Horní Kosov, Staré Hory,
• statutární město Pardubice: zastupitelstvo městského obvodu Pardubice IV zřídilo 5 osadních výborů: Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Nemošice a Pardubičky.
• statutární město Plzeň: zřizování osadních výborů vyhrazuje statut města zastupitelstvům městských obvodů. Městský obvod Plzeň 3 zřídil osadní výbor Radobyčice.
• statutární město Přerov: na potřebě zřízení osadních výborů jako prostředku k řešení romské problematiky se v roce 2007 shodla ministryně Džamila Stehlíková s primátorem města. Osadní výbor je zřízen pro část Kozlovice.
• statutární město Ostrava: v romské kolonii Bedřiška si obyvatelé 27. března 2010 na schůzce, kterou inicioval sociální pracovník Kumar Vishwanathan, zvolili „místní radu“^[8] (v jiných médiích je nazývaná též „komunitní rada“^[9] nebo „rada místních“^[10]), jejímž předsedou byl zvolen Josef Polák. Její deklarované cíle jsou sice podobné funkci osadních výborů, ze zpráv však nevyplývá, že by v tomto případě mělo jít o výbor zastupitelstva zřízený podle zákona. Rada však vznikla po dohodě se starostkou městské části Mariánské Hory a Hulváky Lianou Janáčkovou.^[11] V radě se spojili místní etničtí Češi a Romové.^[11] Rada vznikla pod záštitou Vishwanathanova občanského sdružení Vzájemné soužití po vzoru popovodňové rady v buňkách na Hrušově nebo rady ve Vesničce soužití v Muglinově.^[11]

Osadní výbory v jiných městech

• město Poděbrady má v roce 2011 místní výbory Polabec, Kluk, Přední Lhota a Velké Zboží
• město Manětín má v roce 2010 dva osadní výbory Brdo a Rabštejn nad Střelou. V ostatních částech města osadní výbor zřízen není.^[12]
• město Pelhřimov má 23 osadních výborů. Některé části obce mají osadní výbor společný. Jedinou z 27 částí obce, která nemá vlastní osadní výbor, je Pelhřimov.^[13]
• město Havlíčkův Brod má v roce 2008 celkem 17 osadních výborů a je jednou z mála obcí, která má osadní výbory pro všechny své části.^[14]
• město Kroměříž má 9 osadních výborů, jediná část obce bez osadního výboru je Kroměříž.^[15]
• město Odry má 8 osadních výborů, jediná část obce bez osadního výboru jsou Odry.^[16]
• město Žatec má osadní výbor pro část Radičeves, 5členný, zřízen 6. 12. 2007^[17]
• město Prostějov pro část obce Vrahovice, 9členný, zřízen 15. 2. 2005^[18]
• město Zákupy má osadní výbor pro připojenou vesnici Kamenice a od 1. května 2009 místní výbor Nové Zákupy^[1] pro odloučené panelové sídliště.
• město Nové Hrady zřídilo společné osadní výbory pro skupiny částí obce^[19]
  • osadní výbor Byňov – Jakule – Štiptoň, 5členný (Jakule je osada v části obce Dyňov)
  • osadní výbor Nakolice – Vyšné – Obora, 3členný
  • osadní výbor Údolí u Nových Hradů, 5členný
  • osadní výbor nemají části obce Nové Hrady a Veveří
• město Aš má dva osadní výbory^[20]
  • osadní výbor Vernéřov, Horní Paseky, Dolní Paseky, 6členný
  • osadní výbor Kopaniny, Doubrava, 3členný
  • osadní výbor nemají části obce Aš, Mokřiny, Nebesa a Nový Žďár
• město Veselí nad Moravou má dva osadní výbory, pro Milokošť (7členný) a pro Zarazice (8členný). Část obce Veselí nad Moravou osadní výbor nemá.^[21]
• město Veselí nad Lužnicí má jediný osadní výbor (tříčlenný), a to pro část obce Horusice. Části obce Veselí nad Lužnicí I a Veselí nad Lužnicí II vlastní výbory nemají.^[22]
• město Zlaté Hory má dva tříčlenné osadní výbory, pro Rejvíz a pro Ondřejovice. Části obce Zlaté Hory, Horní Údolí, Dolní Údolí, Rožmitál a Salisov osadní výbory nemají.^[23]
• město Hronov má jeden tříčlenný osadní výbor pro část obce Malá Čermná. Ostatních 5 místních částí osadní výbor nemá.^[24]
• město Dašice má tři tříčlenné osadní výbory: Prachovice, Zminný a Pod Dubem. Zbylé tři části obce osadní výbor nemají.^[25]
• město Toužim
  • schválilo 21. 6. 2007 tříčlenný osadní výbor pro část obce Dobrá Voda, který vznikl v souvislosti s prací občanského sdružení v místní romské komunitě.^[26] V březnu 2008 celý výbor rezignoval a byl jmenován nový, pětičlenný.^[27]
  • zastupitelstvo 8. března 2007 zřídilo 5členný osadný výbor v Nežichově^[28][27]
  • na jednání zastupitelstva 8. března 2007 byl zmíněn i připravený osadní výbor v Radyni, ale návrh nebyl zastupitelstvu předložen^[27] 14 místních částí města Toužim tedy osadní výbory nemá.
• město Litvínov zřídilo osadní výbor pro část obce Litvínov 8 - Janov. Ostatních 7 místních částí osadní výbory nemá.^[29]
• město Vyškov má 5 osadních výborů (Rychtářov, Opatovice, Dědice, Hamiltony, Lhota). Dalších 9 místních částí osadní výbory nemá.^[30]
• město Bílovec má 6 osadních výborů, pro všechny části obce kromě části Bílovec.^[31]
• město Jičín zřídilo 11. 12. 2006 osadní výbory Popovice, Robousy a Sedličky (dalších 8 částí obce osadní výbory nemá).^[32]
• město Říčany má 5 osadních výborů: Jažlovice, Kuří, Pacov, Strašín a společný výbor pro Voděrádky a Krabošice (ten byl v roce 2003 největší, měl 11 členů).^[33][34]
• město Chrastava má osadní výbory Vítkov a Andělská Hora (po 5 členech).^[35]
• město Benešov má 4 osadní výbory, které zastupují 6 z 15 částí obce.^[36]
• město Valašské Klobouky má 3 osadní výbory, Lipina, Mirošov a Smolina, tedy všechny části obce kromě jedné.^[37]
• město Česká Třebová (např. osadní výbor Lhotka)
• město Letovice zřídilo např. osadní výbory Zábludov, Kladoruby, Podolí, Slatinka, Zboněk. Seznam na webu města chybí.
• město Moravské Budějovice má osadní výbory pro části obce Jackov, Lažínky, Vesce, Vranín (vlastní výbor nemá jen hlavní místní část).^[38]
• město Žďár nad Sázavou má osadní výbory pro části obce Mělkovice, Radonín, Stržany a Veselíčko. Sedm číslovaných částí obce (Žďár nad Sázavou 1 až 7) osadní výbory nemá.
• město Písek má osadní výbory pro části obcí Semice, Smrkovice, Nový Dvůr, Hradiště a Sv. Václav.^[39]
• město Humpolec (např. Petrovice)
• město Tachov (např. Vítkov)
• město Borovany (např. Radostice
• město Česká Kamenice (např. Kerhartice)
• město Nový Bor (např. Horní Pihel od r. 2004)
• město Třešť (Buková, Čenkov a Salavice)
• město Kostelec nad Černými lesy (Svatbín)
• město Heřmanův Městec: společný osadní výbor Chotěnice a Radlín
• město Nový Jičín: 6 osadních výborů (Bludovice, Loučka, Libhošť, Kojetín, Straník a Žilina)
• město Rumburk (např. Rumburk 3 - Dolní Křečany)
• město Litomyšl
• město Chotěboř
• město Cvikov (např. Lindava-Svitava)
• město Přibyslav (např. Uhry, Keřkov, Dvorek, Hřiště, Poříči)
• město Jirkov (Červený Hrádek)
• město Slavičín (Hrádek, Divnice, Nevšová)
• město Zdice v roce 2003 mělo osadní výbory Knížkovice (3členný) a Černín (5členný),^[40] v roce 2006 byly zřízeny opět tyto dva výbory, oba pětičlenné.^[41]

Osadní výbory v ostatních obcích

• obec Čerčany má 2 osadní výbory, Vysoká Lhota a Nové Městečko.^[42]
• obec Kaliště zřídila 18. května 2006 tříčlenný osadní výbor pro část obce Poddubí.^[43]
• obec Lipí má osadní výbor Kaliště u Lipí
• obec Lichnov má jeden osadní výbor bez názvu. Pravděpodobně pro část obce Dubnice.^[44]
• obec Bulovka má osadní výbor Arnoltice.^[45]
• obec Studená, osadní výbor Olšany
• obec Olbramovice má osadní výbory Tomice, Křešice a Slavkov.^[46]
• obec Horní Stropnice (např. Rychnov u Nových Hradů)

Přípravný výbor při oddělování

Částečně se osadnímu či místnímu výboru podobá přípravný výbor v části obce, která usiluje o oddělení. Takový přípravný výbor však není výborem zastupitelstva a není volen zastupitelstvem obce, avšak utváří si ho příslušná část obce. Je tvořený lichým počtem nejméně tří členů a navrhuje uspořádání místního referenda, podílí se na jeho přípravě a konání, připravuje návrh na oddělení obce, jedná za nově vznikající obec a je účastníkem řízení o oddělení, nesmí však podat krajskému úřadu samotný návrh na oddělení. Zákon neurčuje způsob jeho jmenování, fakticky jsou legitimací k činnosti výboru podpisy sesbírané na podporu vyhlášení místního referenda o oddělení části obce. Přípravný výbor smí být nejvýše jeden.

Související články

• Část obce
• Občanský výbor

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Usnesení z 19. jednání Zastupitelstva města Zákupy 29. dubna 2009. Usnesení č. 148/09, Místní výbor Nové Zákupy. Město Zákupy [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online.  
2. ↑ 10. zasedání zastupitelstva města Liberec, 29. 11. 2007
3. ↑ Vypořádání připomínek k návrhu koncepce Strategie rozvoje st. m. Liberec (2007–2020), říjen 2007, str. 9
4. ↑ Navržený program 6. zasedání zastupitelstva města Liberec na 29. června 2006
5. ↑ Městská část Brno-Slatina, osadní výbory
6. ↑ http://historickykrouzek.iglu.cz/clanky/72hk.pdf
7. ↑ [1]
8. ↑ V ostravské kolonii Bedřiška zvolili 27. března 2010 místní radu
9. ↑ Obyvatelé ostravské kolonie Bedřiška si zvolili komunitní radu, Deník Referendum, 28. 3. 2010
10. ↑ Největší problémy v ostravské kolonii Bedřiška působí děti a mládež, Deník.cz, 27. 3. 2010, ČTK
11. ↑ ^{11,0 11,1 11,2} František Kostlán: Janáčková se omluvila, v Bedřišce bude samospráva, Romea.cz, 26. 3. 2010, zdroj Novinky.cz
12. ↑ Osadní výbory - Brdo neuvedeno
13. ↑ Město Pelhřimov, přehled osadních výborů, 19. 2. 2008
14. ↑ Havlíčkův Brod, předsedové osadních výborů
15. ↑ Kroměříž, komise a výbory
16. ↑ Zastupitelstvo města Oder
17. ↑ Osadní výbor místní části Radíčeves
18. ↑ Osadní výbor Vrahovic
19. ↑ Nové Hrady, zastupitelstvo města
20. ↑ Výbory a komise zastupitelstva města Aše
21. ↑ Veselí nad Moravou, výbory
22. ↑ Osadní výbor městské části Horusice
23. ↑ Zlaté Hory, zastupitelstvo
24. ↑ Osadní výbor v Malé Čermné
25. ↑ Dašice, výbory
26. ↑ V Dobré Vodě u Toužimi vznikl osadní výbor, OS noviny, zpravodajský portál o občanské společnosti, 2. 7. 2007
27. ↑ ^{27,0 27,1 27,2} Zasedání zastupitelstva města Toužim č. 1/2008
28. ↑ Toužim, povinně zveřejňované informace
29. ↑ Litvínov, výbory ZM
30. ↑ Vyškov, orgány města
31. ↑ Bílovec, osadní výbory
32. ↑ Usnesení z 2. jednání Zastupitelstva města Jičína ze dne 11. 12. 2006
33. ↑ Říčanský kurýr 11/2003, listopad 2003, str. 6, článek Nové osadní výbory, ing. Věra Krejčová
34. ↑ Říčany, osadní výbory
35. ↑ Miloslav Pilař: Jak pracují osadní výbory Chrastavska?, Chrastavské listy 1/2005
36. ↑ Benešov, osadní výbory
37. ↑ [2]
38. ↑ Moravské Budějovice, místní části
39. ↑ Seznam členů výborů Zastupitelstva města Písku
40. ↑ Výbory a komise města Zdice, Zdické , Zdické noviny, vydává město Zdice, č. 142, leden 2004, str. 3
41. ↑ Z jednání rady města 13. 6. 2006, Zdické , Zdické noviny, vydává město Zdice, č. 175, leden 2007, str. 2
42. ↑ Obec Čerčany, výbory zastupitelstva
43. ↑ Oficiální stránky osadního výboru Poddubí, z webu obce Kaliště ale odkaz i zmínka o výboru zmizely
44. ↑ Lichnov, osadní výbor
45. ↑ Organizační řád obce Bulovka, 6. 12. 2006
46. ↑ Olbramovice, popis úřadu

Externí odkazy

• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, web Zákony ČR online
• Jana Hamplová: Osadní výbory – staronové občanské výbory? Omyl., web advokátní kanceláře Mgr. Jana Hamplová, 21. 10. 2001

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii