Mezinárodní hokejová federace
Z Multimediaexpo.cz
Mezinárodní hokejová federace (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy. Byla založena v roce 1908 a sídlí v Curychu. IIHF organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. IIHF má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku. IIHF není respektována v Severní Americe, kde se lední hokej hraje podle pravidel NHL.
Obsah |
Založení
Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a van der Hoeven, dva Belgičané Declercq a Malaret, dva Švýcaři Mellor a L. Dufour a jeden Angličan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje a ihned byli zvoleni první funkcionáři. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí:
- 20. října Francie
- 15. listopadu Čechy
- 19. listopadu Anglie
- 23. listopadu Švýcarsko
- 8. prosince Belgie [1] [2]
Vstup Čech do LIHG
Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství - Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas. O schůzce, svolané Magnusem na 15. - 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci u Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl - vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání - úctyhodný výkon.[3] V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas.[4] Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii. Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladately Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné - český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.[5] [6]
Členy LIHG nebyly jen samostatné státy
Odpůrci, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG, neměli pravdu. Ještě v letech 1933 – 1936 byla členem Mezinárodní hokejové federace kanadská provincie Newfoundland, přestože samotná Kanada do LIHG vstoupila již roku 1920. Ale i ona nebyla v té době samostatným státem, ale britským dominiem. Nezávislost v rámci Britského společenství národů získala až roku 1931. V období 1911 – 1920 patřilo členství ve Federaci dokonce klubu – byli jím Oxford Canadiens, kanadští vysokoškoláci studující v Anglii.[7]
Historie
1909
- Od 23. do 25. ledna se konal v Chamonix první velký turnaj v „kanadském“ hokeji, za účasti Francie ( zastupované CP Paříž), Belgie (FPB Brusel), Velká Británie (Prince's IHC Londýn), Švýcarsko (CP Lausanne) a výběru Čech.[8] [9]
- Od 22. do 25. ledna se konal druhý kongres LIHG v Chamonix. LIHG definuje vlastní pravidla hry a soutěže. Je rozhodnuto pořádat každoročně evropský šampionát.
- 19. září se stalo Německo šestým členem LIHG.
1910
- Ve dnech 18. - 22. ledna proběhlo první Mistrovství Evropy v ledním hokeji v Les Avants u Montreaux. Šampionátu se zúčastnil jako neoficiální host Oxford Canadiens.
1911
- LIHG přebrala kanadská pravidla s platností pro všechny členské země.
- Od 17. 2. do 25. 9. téhož roku bylo členem Rusko.
1912
- ME v Praze bylo anulováno, neboť se jej zúčastnilo také Rakousko, které nebylo členem LIHG.[10] [11]
- 22. a 23. 3. bylo do LIHG přijato Rakousko, Švédsko a Lucembursko.
1914
- Na kongresu v Berlíně odstoupil předseda LIHG Adrien van den Bulcke a do čela organizace se vrátil Louis Magnus. Ani jemu se však nesplnily představy o vedení LIHG, takže rezignoval a vedení organizace se ujal B. M. Patron z Anglie. Mimořádný kongres, který ihned svolal, zvolil za prezidenta znovu van den Bulckeho. To vše se odehrálo během několika hodin.[12]
1914 – 1918
- Během První světové války byla přerušena činnost LIHG.
1920
- Na letních olympijských hrách v Antverpách byl lední hokej zařazen jako ukázkový sport. Účastnily se i celky ze zámoří Kanada a USA.
- Na kongresu LIHG, který se konal během olympijského turnaje bylo vyloučeno Německo a Rakousko, novými členy se staly 26. 4. Kanada a USA. Zároveň se převedlo členství Čech na nově vzniklý stát Československo. Pod vlivem zámoří došlo k rozsáhlým úpravám pravidel.[13] [14]
1922
- Prezidentem LIHG se stal Belgičan Paul Loicq.
1923
- Na kongresu bylo rozhodnuto, aby hokejový turnaj na Týdnu zimních sportů (1. ZOH) v Chamonix 1924 byl i mistrovstvím světa, ale mistrovství Evropy se bude konat zvlášť.
- Novými členy se stalo Rumunsko, Španělsko a Itálie
1924
- Bylo obnoveno členství Rakouska. Švédsko na protest proti nepřijetí Německa vystoupilo z LIHG.
1926
- Obnoveno členství Německa a Švédska.
1929
- Po mistrovství Evropy v Budapešťi se direktoriát LIHG na svém zasedání rozhodl, že počínaje rokem 1930 se bude hokejové mistrovství světa konat v některé členské zemi LIHG ne jednou za čtyři roky, jako tomu bylo dosud, ale každoročně. Mistrovství Evropy bude součástí MS, pořadí ME se bude určovat z pořadí MS bez mimoevropských celků.[15]
1930
- První mistrovství světa mimo rámec ZOH skončilo díky přírodním podmínkám částečným organizačním neúspěchem. Turnaj se musel stěhovat z přírodního ledu v Chamonix do měst s umělým ledem Berlína a Vídně.
- Novým členem Japonsko, první z asijského kontinentu.
Během třicátých byli přijati další členové: Lotyšsko (1931), Nizozemsko (1935), Norsko (1935), Estonsko (1937), Litva (1938), Jugoslávie (1939) a zatím jediný zástupce z afrického kontinentu Jihoafrická republika v roce 1937. 1932
- Zimní olympijské hry v Lake Placid se kvůli globální finanční krizi zúčastnily jen dvě evropské země. Mistrovství Evropy se naposledy konalo odděleně od mistrovství světa.
1933
- Kanada přišla poprvé na mistrovství světa o svoji neporazitelnost a ztratila mistrovský titul. Mistrem světa se staly Spojené státy.
1936
- Rekordní počet 15 účastníků na olympijských hrách 1936. Hokejový turnaj senzačně vyhrála Velká Británie.
- Bylo rozhodnuto, aby byl turnaj považován za MS, musí se jej zúčastnit aspoň jedna mimoevropská země.
1939
- Druhá světová válka způsobila zrušení mistrovství v letech 1940 - 1946.
1946
- 27. 4. se konal po sedmi letech kongres LIHG v Bruselu.
- Japonsko a Německo bylo vyloučeno.
- Bylo ukončeno členství, Sovětským svazem v roce 1940 anektovaných pobaltských států - Estonska, Lotyšska a Litvy.
- Bylo obnoveno členství Rakouska, které bylo zrušeno v roce 1939 po připojení země k Německu.
- Novým členem Dánsko.
- Angličtina se stala druhým úředním jazykem federace, začala se také používat zkratka IIHF.
- Bylo zavedeno rotující předsednictví mezi Evropou a Severní Amerikou.
- V říjnu se Velká Británie vzdala pořadatelství MS, pořadatelství převzalo Československo.[16]
1947
- Na kongresu konaném v Praze při MS, rezignoval po 25 letech vládnutí Paul Loicq, nástupcem se stal Dr. Fritz Kraatz.
- Mistrem světa se stalo Československo, první země, jejíž hráči se neučili hrát hokej na americkém kontinentě.
1948
- Na Zimní olympijské hry ve Svatém Mořici vyslaly USA dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union). Americký hokej nakonec reprezentoval výběr AHAUS. Po turnaji byly jeho výsledky anulovány, zařazeny byly pouze do tabulky souběžného mistrovství světa.[17]
1951
- Bylo obnoveno členství Německa a Japonska.
1952
- Přijetí Sovětského svazu .
1954
- Vítězem Mistrovství světa ve Stockholmu se stal senzačně při svém prvním startu Sovětský svaz.
1956
- Přijetím NDR měla LIHG již 25 členů.
1957
- V důsledku invaze sovětských vojsk do Maďarska bojkotovali "západní" země Mistrovství světa v Moskvě.
1961
- Zavedeny výkonnostní skupiny na MS.
1962
- MS bylo opět narušeno politickou událostí. V důsledku stavby Berlínské zdi Američané odmítli udělit víza reprezentantům NDR. SSSR, Československo a Rumunsko ze solidarity bojkotovalo MS.[18]
1963-1964
1966
- Zavedena klubová soutěž Pohár mistrů evropských zemí po vzoru PMEZ z kopané.
1968
- Zavedení juniorského mistrovství Evropy.
1969
- Československo se vzdalo pořadatelství Mistrovství světa 1969, které převzalo Švédsko.
1970
- Zatím největší roztržka mezi IIHF a Kanadou. Kanada se vzdala pořadatelství Mistrovství světa 1970 a až do roku 1977 bojkotovala veškeré akce pořádané IIHF.[19] [20]
1972
- Rozdělení olympijského turnaje a mistrovství světa.
1975
- Zvolení Günthera Sabetzkeho na kongresu v Gstaadu předsedou IIHF.
- Kongres odhlasoval pořádání otevřených mistrovství světa od roku 1976.
- Kanaďané se zavázali účastnit pravidelně MS.
- Kanada a USA se vzdaly pořádaní mistrovství světa.
- Byl vytvořen Kanadský pohár (soutěž pořádána NHL v Kanadě každé čtyři roky za účasti Kanady, USA a čtyř nejlepších týmů z Evropy).
- Místo francouzštiny se stala němčina, druhým úředním jazykem po angličtině.
- Zrušeno pravidelné tříleté období předsedů evropského a kontinentálního výboru.[21] [22]
1977
- Zavedení mistrovství světa juniorů.
- Návrat Kanady na mistrovství světa.
1980
- Mistrovství světa se přestalo konat v olympijském roce.
1988
- První olympijský turnaj, jehož se mohli zúčastnit také hokejisté z NHL.
1990
- Zavedeno mistrovství světa žen.
1991
- Zrušeno mistrovství Evropy.
1992
- Na turnajích mistrovství světa a olympijském turnaji zavedeno playoff.
- Počet účastníků MS byl rozšířen z osmi na dvanáct.
- Mistrovství světa se opět začalo konat i v olympijském roce.
1994
- Novým předsedou IIHF zvolen Švýcar René Fasel.
1998
- V době konání olympijského turnaje, NHL přerušila soutěž, aby se soutěže mohli zúčastnit nejlepší světoví hráči.
- Na mistrovství světa rozšířen počet účastníků z dvanácti na šestnáct.
2006
- Švédové jako první v historii vyhráli v jednom roce olympijský turnaj a mistrovství světa.
2008
- Mistrovství světa se poprvé konalo v kolébce hokeje, Kanadě.
- Založen Victoria cup.
Růst počtu členů na konci 20. století
Počet členských zemí během 80. a 90. let neustále rostl, hlavním důvodem nárůstu byla snaha rozšíření hokeje v celosvětovém měřítku, ale také politické události: rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie a rozdělení Československa. Členství po Sovětském svazu bylo převedeno na Rusko, obnoveno členství bylo Lotyšsku (1992), Litvě (1992) a Estonsku (1992) a novými členy se staly – Ukrajina (1992), Bělorusko (1992), Ázerbájdžán (1992) a Kazachstán (1992). Členství po Jugoslávii bylo převedeno na Srbsko a novými členy se stalo Chorvatsko (1992) a Slovinsko (1992), totéž platí i o Slovensku (1993). Členství po Československu bylo převedeno na Českou republiku. Později se členy federace staly také další nově vzniklé republiky - Makedonie a Bosna a Hercegovina v roce 2001, Arménie (členství později pozastaveno) a Gruzie v roce 2009 Noví členové, kteří přistoupili k IIHF v průběhu posledních 35 let v důsledku globální expanze - z Evropy: Řecko (1978), Island (1992), Andorra (1995) a Irsko (1997), z Latinské Ameriky: Brazílie (1984), Mexiko (1985) a Argentina (1998), z Blízkého východu: Kuvajt (1986), Izrael (1991), Turecko (1991) a Spojené arabské emiráty (2001), stejně jako z dálného východu a Oceánie: Nový Zéland (1977), Tchaj-wan (1983), Hongkong (1983), Thajsko (1989), Indie (1989), Singapur (1996), Macao (2005) a Malajsie (2006) a z Afriky: Namibie (1998). Nejnovějším 66. členem se stalo v roce 2008 Moldavsko.
Prezidenti
| Jméno | Roky |
|---|---|
| Louis Magnus | 1908–12 |
| Adrien van den Bulcke | 1912–14 |
| Major Bethune Minet Patton | 1914 |
| Louis Magnus | 1914 |
| Adrien van den Bulcke | 1914–20 |
| Max Sillig | 1920–22 |
| Paul Loicq | 1922–47 |
| Fritz Kraatz | 1947–48 |
| George Hardy | 1948–51 |
| Fritz Kraatz | 1951–54 |
| Walter Brown | 1954–57 |
| John Francis Ahearne | 1957–60 |
| Robert Lebel | 1960–63 |
| John Francis Ahearne | 1963–66 |
| William Thayer Tutt | 1966–69 |
| John Francis Ahearne | 1969–75 |
| Günther Sabetzki | 1975–94 |
| René Fasel | 1994–dosud |
Členské země
.png){kind=small}
Přidružení členové
Přidružení členové jsou členy IIHF, kteří nemají žádný samostatný národní hokejový svaz, nebo se neúčastní mistrovsví světa. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.
Přidružení členové Inline hokej
Účastní se soutěží pouze v inline hokeji. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.
Bývalí členové
| Země | Svaz | Přijetí | Vystoupení |
|---|---|---|---|
| 23px Newfoundland | 1933 | 1936 | |
 NDR | Deutscher Eislauf-Verband der DDR | 1954 | 1990 |
- v letech 1911 - 1920 byl členem LIHG klub Oxford Canadiens.[23]
Soutěže pořádané IIHF
Soutěže národních týmů
- Lední hokej na olympijských hrách
- Mistrovství světa
- Mistrovství světa do 20 let
- Mistrovství světa do 18 let
- Mistrovství světa ženy
- Mistrovství světa ženy do 18 let
- Mistrovství světa v inline hokeji
Klubové soutěže
Zaniklé soutěže
- Mistrovství Evropy 1910 - 1991
- Mistrovství Evropy v ledním hokeji do 19 let 1968 - 1976
- Mistrovství Evropy v ledním hokeji do 18 let 1977 - 1998
- Mistrovství Evropy v ledním hokeji žen 1989 - 1996
- Pohár mistrů evropských zemí 1966 - 1996
- Pohár federace 1995-1996
- Evropská hokejová liga 1997-2000
- IIHF Superpohár 1997-2000
- Super six 2005-2008
Literatura
- Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
- Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
- Kronika českého hokeje - Miloslav Jenšík, Olympia 2001
- 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008
Reference
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 14.
- ↑ GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 157.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 20.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 17.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 23.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 30, 31.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 30, 31.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 43.
- ↑ VYHLÍDAL, František. Kronika mistrovství světa v ledním hokeji. Praha : Deus, 2005. S. 15.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. První mistři světa. Praha : Olympia, 1997. S. 8, 9.
- ↑ BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha : Flétna, 2007. S. 76, 77.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 211.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 155, 156.
- ↑ JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 245.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 179.
- ↑ GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 158.
- ↑ GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |