Labe

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox řeka
{{Infobox řeka
|šířka=200
|šířka=200
Řádka 19: Řádka 18:
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Severní moře]] ''([[Německo]] 62,86%, [[Česko]] 36,02%, [[Polsko]] 0,56%, [[Rakousko]] 0,54%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v&nbsp;Evropě, Elbe]</ref>
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Severní moře]] ''([[Německo]] 62,86%, [[Česko]] 36,02%, [[Polsko]] 0,56%, [[Rakousko]] 0,54%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v&nbsp;Evropě, Elbe]</ref>
|hčp=1-01-01-001
|hčp=1-01-01-001
-
}}
+
}}[[Soubor:Elbe basin.png|thumb|280px|Mapa toku řeky Labe]]
'''Labe''' (německy:''Elbe'') je jednou z&nbsp;největších řek a vodních cest [[Evropa|Evropy]]. Pramení v&nbsp;[[Krkonoše|Krkonoších]] na severu [[Čechy|Čech]], protéká [[Německo|Německem]] a ústí [[estuár]]em do [[Severní moře|Severního moře]]. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v&nbsp;němčině však je ženského rodu). Je 1154&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhá (v&nbsp;Čechách 358,3&nbsp;km). Povodí má rozlohu 144&nbsp;055&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] (v&nbsp;Česku 51&nbsp;394&nbsp;km²). Na svém soutoku s&nbsp;[[Vltava|Vltavou]] má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s&nbsp;Vltavou do moře činí 1329&nbsp;km.
'''Labe''' (německy:''Elbe'') je jednou z&nbsp;největších řek a vodních cest [[Evropa|Evropy]]. Pramení v&nbsp;[[Krkonoše|Krkonoších]] na severu [[Čechy|Čech]], protéká [[Německo|Německem]] a ústí [[estuár]]em do [[Severní moře|Severního moře]]. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v&nbsp;němčině však je ženského rodu). Je 1154&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhá (v&nbsp;Čechách 358,3&nbsp;km). Povodí má rozlohu 144&nbsp;055&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] (v&nbsp;Česku 51&nbsp;394&nbsp;km²). Na svém soutoku s&nbsp;[[Vltava|Vltavou]] má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s&nbsp;Vltavou do moře činí 1329&nbsp;km.
== Etymologie ==
== Etymologie ==
-
 
Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v&nbsp;názvech mnoha řek ve [[Švédsko|Švédsku]] (älv v&nbsp;[[Ume älv]], [[Lule älv]], [[Pite älv]] atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v&nbsp;indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý [http://www.chvaletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16569&id_org=16569&id=52234&p1=2054]. V&nbsp;antických pramenech se řeka zmiňuje jako ''Albis'' ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z&nbsp;germánského ''Alba'' pomocí přesmyčky [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/8623C9975F6A222BC125726400745090?OpenDocument&cast=1].
Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v&nbsp;názvech mnoha řek ve [[Švédsko|Švédsku]] (älv v&nbsp;[[Ume älv]], [[Lule älv]], [[Pite älv]] atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v&nbsp;indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý [http://www.chvaletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16569&id_org=16569&id=52234&p1=2054]. V&nbsp;antických pramenech se řeka zmiňuje jako ''Albis'' ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z&nbsp;germánského ''Alba'' pomocí přesmyčky [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/8623C9975F6A222BC125726400745090?OpenDocument&cast=1].
Řádka 29: Řádka 27:
== Průběh toku ==
== Průběh toku ==
-
[[Soubor:Labe-průtok.png|thumb|upright=2|Mapa toku řeky Labe]]
 
-
 
=== Čechy ===
=== Čechy ===
-
 
==== Pramen ====
==== Pramen ====
-
 
Pramení v&nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1387&nbsp;m v&nbsp;[[rašeliniště|rašeliništi]] na [[Labská louka|Labské louce]], v&nbsp;těsném sousedství státní hranice s&nbsp;[[Polsko|Polskem]]. Pod [[Labská bouda|Labskou boudou]] spadá [[Labský vodopád|Labským vodopádem]] do [[Labský důl|Labského dolu]].
Pramení v&nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1387&nbsp;m v&nbsp;[[rašeliniště|rašeliništi]] na [[Labská louka|Labské louce]], v&nbsp;těsném sousedství státní hranice s&nbsp;[[Polsko|Polskem]]. Pod [[Labská bouda|Labskou boudou]] spadá [[Labský vodopád|Labským vodopádem]] do [[Labský důl|Labského dolu]].
 +
{{RIGHTTOC}}
==== Horní tok ====  
==== Horní tok ====  
Mezi městy [[Špindlerův Mlýn]] a [[Vrchlabí]] protéká úzkou [[Labská soutěska|Labskou soutěskou]], víceméně jižním směrem. Od [[Vrchlabí]] po [[Jaroměř]] je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen [[Bílé Labe]], [[Malé Labe]], [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]] a [[Pilníkovský potok]] (všechny levostranné). Nedaleko [[Dvůr Králové nad Labem|Dvora Králové nad Labem]] se nachází [[přehrada]] [[Les Království]], pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.
Mezi městy [[Špindlerův Mlýn]] a [[Vrchlabí]] protéká úzkou [[Labská soutěska|Labskou soutěskou]], víceméně jižním směrem. Od [[Vrchlabí]] po [[Jaroměř]] je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen [[Bílé Labe]], [[Malé Labe]], [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]] a [[Pilníkovský potok]] (všechny levostranné). Nedaleko [[Dvůr Králové nad Labem|Dvora Králové nad Labem]] se nachází [[přehrada]] [[Les Království]], pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.
Řádka 51: Řádka 46:
Soubor:Soutok_Labe_Upa.jpg|Soutok řek Labe a Úpy v&nbsp;Jaroměři
Soubor:Soutok_Labe_Upa.jpg|Soutok řek Labe a Úpy v&nbsp;Jaroměři
Soubor:Rozvodnene Labe.JPG|Rozvodněné Labe v&nbsp;Hradci Králové
Soubor:Rozvodnene Labe.JPG|Rozvodněné Labe v&nbsp;Hradci Králové
-
Soubor:Labe, Křivenice, Elektrárna Mělník, Říp (leden 2007).jpg|Labe u [[Křivenice|Křivenic]] s&nbsp;[[Elektrárna Mělník|Elektrárnou Mělník]]
+
Soubor:Parník král Jiří 2.jpg|Parník na Labi v Poděbradech
 +
Soubor:Kmochův ostrov 1997.jpg|Kmochův ostrov v Kolíně
 +
Soubor:Mělník 0788.jpg|Labe v Mělníku
Soubor:Soutok labe-ohre.jpg|Soutok Labe a Ohře v&nbsp;Litoměřicích
Soubor:Soutok labe-ohre.jpg|Soutok Labe a Ohře v&nbsp;Litoměřicích
Soubor:Labe u Lovosic.jpg|Labe u Lovosic
Soubor:Labe u Lovosic.jpg|Labe u Lovosic
Řádka 58: Řádka 55:
=== Německo ===
=== Německo ===
-
 
+
[[Soubor:Koenigstein Saxony pic01 2007 04 22.jpg|thumb|220px|Labe nedaleko pevnosti [[Königstein]]&nbsp;v&nbsp;[[Německo|Německu]]]]
-
[[Soubor:Koenigstein Saxony pic01 2007 04 22.jpg|thumb|upright|Labe nedaleko pevnosti [[Königstein]] v&nbsp;[[Německo|Německu]]]]
+
Na německé straně Labe pokračuje údolím [[Saské Švýcarsko|Saského Švýcarska]] přes [[Pirna|Pirnu]] severozápadním směrem. Od [[Pirna|Pirny]] se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká [[Drážďany]], kde je široká 100 až 150&nbsp;m, [[Míšeň|Míšní]] a dále na své cestě vstupem do [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]] vytváří četné [[meandr]]y, které takto formují tok až k&nbsp;[[Hamburk]]u. Labe protéká městy [[Torgau]], [[Dessau]]. V&nbsp;této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, [[Mulda]] a [[Sála]]. Severně od [[Magdeburk|Magdeburgu]] se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s&nbsp;[[Havola|Havolou]], dále teče několik desítek km severním směrem, který se po levostranném soutoku s&nbsp;[[Havola|Havolou]] opět mění na severozápadní.
Na německé straně Labe pokračuje údolím [[Saské Švýcarsko|Saského Švýcarska]] přes [[Pirna|Pirnu]] severozápadním směrem. Od [[Pirna|Pirny]] se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká [[Drážďany]], kde je široká 100 až 150&nbsp;m, [[Míšeň|Míšní]] a dále na své cestě vstupem do [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]] vytváří četné [[meandr]]y, které takto formují tok až k&nbsp;[[Hamburk]]u. Labe protéká městy [[Torgau]], [[Dessau]]. V&nbsp;této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, [[Mulda]] a [[Sála]]. Severně od [[Magdeburk|Magdeburgu]] se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s&nbsp;[[Havola|Havolou]], dále teče několik desítek km severním směrem, který se po levostranném soutoku s&nbsp;[[Havola|Havolou]] opět mění na severozápadní.
Řádka 75: Řádka 71:
=== Významná města na Labi ===
=== Významná města na Labi ===
-
[[Špindlerův Mlýn]], [[Vrchlabí]], [[Hostinné]], [[Dvůr Králové nad Labem]], [[Jaroměř]], [[Hradec Králové]], [[Pardubice]], [[Přelouč]], [[Kolín]], [[Poděbrady]], [[Nymburk]], [[Lysá nad Labem]], [[Čelákovice]], [[Brandýs nad Labem - Stará Boleslav]], [[Neratovice]], [[Mělník]], [[Štětí]], [[Roudnice nad Labem]], [[Litoměřice]], [[Lovosice]], [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Bad Schandau]], [[Pirna]], [[Drážďany]], [[Míšeň]], [[Torgau]], [[Wittenberg|Lutherstadt Wittenberg]], [[Dessau]], [[Magdeburg]], [[Wittenberge]], [[Hamburk|Hamburg]], [[Cuxhaven]]
+
[[Špindlerův Mlýn]], [[Vrchlabí]], [[Hostinné]], [[Dvůr Králové nad Labem]], [[Jaroměř]], [[Hradec Králové]], [[Pardubice]], [[Přelouč]], [[Kolín]], [[Poděbrady]], [[Nymburk]], [[Lysá nad Labem]], [[Čelákovice]], [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]], [[Neratovice]], [[Mělník]], [[Štětí]], [[Roudnice nad Labem]], [[Litoměřice]], [[Lovosice]], [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Bad Schandau]], [[Pirna]], [[Drážďany]], [[Míšeň]], [[Torgau]], [[Lutherstadt Wittenberg]], [[Dessau]], [[Magdeburk]], [[Wittenberge]], [[Hamburk|Hamburg]], [[Cuxhaven]]
[[Soubor:Port hamburg panorama.jpg|center|thumb|700px|Labe v&nbsp;hamburském přístavu]]
[[Soubor:Port hamburg panorama.jpg|center|thumb|700px|Labe v&nbsp;hamburském přístavu]]
Řádka 126: Řádka 122:
==== České střední Labe ====
==== České střední Labe ====
-
 
+
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic]]
-
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic}}
+
''(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.)''
''(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.)''
* řkm 968,153 - (240,818) - (130,783) - [[Zdymadlo Pardubice]]
* řkm 968,153 - (240,818) - (130,783) - [[Zdymadlo Pardubice]]
Řádka 298: Řádka 293:
Do [[Hamburk]]u je splavné pro [[námořní loď|námořní lodě]], po odbočení [[Labský laterální průplav|Labského laterálního průplavu]] je kanalizovaným tokem [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy VIb]] mezinárodní klasifikace vnitrozemských vodních cest. Dále proti proudu je většina jeho toku [[regulace vodních toků|regulována]], od [[Ústí nad Labem]] [[kanalizace vodních toků|kanalizována]]. Po [[Mělník]] se jedná o vodní cestou [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy Va]] a po [[Přelouč]] resp. [[Pardubice]] pak vodní cestou [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy IV]]. Systémem [[průplav|kanálů]] je spojené s&nbsp;[[Baltské moře|Baltským mořem]], [[Rýn]]em, [[Vezera|Vezerou]], [[Emže|Emží]] a [[Odra|Odrou]].
Do [[Hamburk]]u je splavné pro [[námořní loď|námořní lodě]], po odbočení [[Labský laterální průplav|Labského laterálního průplavu]] je kanalizovaným tokem [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy VIb]] mezinárodní klasifikace vnitrozemských vodních cest. Dále proti proudu je většina jeho toku [[regulace vodních toků|regulována]], od [[Ústí nad Labem]] [[kanalizace vodních toků|kanalizována]]. Po [[Mělník]] se jedná o vodní cestou [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy Va]] a po [[Přelouč]] resp. [[Pardubice]] pak vodní cestou [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy IV]]. Systémem [[průplav|kanálů]] je spojené s&nbsp;[[Baltské moře|Baltským mořem]], [[Rýn]]em, [[Vezera|Vezerou]], [[Emže|Emží]] a [[Odra|Odrou]].
-
Labe je naší jedinou spojnicí se sítí evropských vodních cest a vzhledem k tomu, že je na základě [[plavebních akta (1821)|plavebních akt z roku 1821]] z [[Mělník]]a po ústí do moře prohlášeno za [[mezinárodní vodní cesta|mezinárodní vodní cestu]] se [[svobodný přístup plavidel všech národností|svobodným přístupem plavidel všech národností]], je naší jedinou svobodnou spojnicí s mořem a prostřednictvím jeho [[mezinárodní vody|mezinárodních vod]] prakticky s celým světem. Díky tomu je možno z Čech [[vývoz|vyvážet]] a do nich [[dovoz|dovážet]] [[zboží]] nezatížené přepravními poplatky cizích států, na jejichž výši nemá [[Česká republika]] vliv. Tím [[labská plavba]] pouhou svou existencí funguje jako [[regulátor ceny]] českého [[export]]u a [[import]]u a tím nenahraditelně přispívá ke konkurenceschopnosti české [[ekonomika|ekonomiky]].
+
Labe je naší jedinou spojnicí se sítí evropských vodních cest a vzhledem k tomu, že je na základě plavebních akt z roku 1821 z [[Mělník]]a po ústí do moře prohlášeno za [[mezinárodní vodní cesta|mezinárodní vodní cestu]] se [[svobodný přístup plavidel všech národností|svobodným přístupem plavidel všech národností]], je naší jedinou svobodnou spojnicí s mořem a prostřednictvím jeho [[mezinárodní vody|mezinárodních vod]] prakticky s celým světem. Díky tomu je možno z Čech [[vývoz|vyvážet]] a do nich [[dovoz|dovážet]] [[zboží]] nezatížené přepravními poplatky cizích států, na jejichž výši nemá [[Česká republika]] vliv. Tím [[labská plavba]] pouhou svou existencí funguje jako [[regulátor ceny]] českého [[export]]u a [[import]]u a tím nenahraditelně přispívá ke konkurenceschopnosti české [[ekonomika|ekonomiky]].
Kvůli prudké změně sklonu dna u [[Dolní Žleb|Dolního Žlebu]] pod [[Děčín]]em má český regulovaný úsek mnohem horší plavebí podmínky než zbytek toku, což způsobuje katastrofální nespolehlivost vodní dopravy kvůli dlouhým obdobím se zastavením plavby pro nízký přípustný ponor.
Kvůli prudké změně sklonu dna u [[Dolní Žleb|Dolního Žlebu]] pod [[Děčín]]em má český regulovaný úsek mnohem horší plavebí podmínky než zbytek toku, což způsobuje katastrofální nespolehlivost vodní dopravy kvůli dlouhým obdobím se zastavením plavby pro nízký přípustný ponor.
{{Podrobně|Střední Labe (vodní cesta)}}
{{Podrobně|Střední Labe (vodní cesta)}}
-
 
== Příroda ==
== Příroda ==
=== Fauna ===
=== Fauna ===
-
 
Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce [[1990]] se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména [[losos]], [[vydra říční]] a [[bobr evropský]]. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. [[potápka malá]], [[volavka popelavá]], [[volavka bílá]], [[kormorán velký]], [[ledňáček říční]], [[břehule říční]], [[kulík říční]] a [[morčák velký]].
Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce [[1990]] se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména [[losos]], [[vydra říční]] a [[bobr evropský]]. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. [[potápka malá]], [[volavka popelavá]], [[volavka bílá]], [[kormorán velký]], [[ledňáček říční]], [[břehule říční]], [[kulík říční]] a [[morčák velký]].
Řádka 334: Řádka 327:
-
{{commonscat|Elbe}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Elbe+river}}{{Commonscat|Elbe}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Labe| ]]
[[Kategorie:Labe| ]]
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]

Aktuální verze z 4. 4. 2018, 07:59

Mapa toku řeky Labe

Labe (německy:Elbe) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Etymologie

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý [1]. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky [2].

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Průběh toku

Čechy

Pramen

Pramení v nadmořské výšce 1387 m v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu.

Horní tok

Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.

V Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou Orlice v Hradci Králové (ve městě pozoruhodná vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem.

Od Chvaletic, kde je přístav, původně sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (asi 500 ha).

V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.

Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Čech (115 metrů nad mořem). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.

Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři

Rozvodněné Labe v Hradci Králové

Parník na Labi v Poděbradech

Kmochův ostrov v Kolíně

Labe v Mělníku

Soutok Labe a Ohře v Litoměřicích

Labe u Lovosic

Labe na soutoku s Bílinou v Ústí nad Labem.

Německo

Labe nedaleko pevnosti Königstein v Německu

Na německé straně Labe pokračuje údolím Saského Švýcarska přes Pirnu severozápadním směrem. Od Pirny se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká Drážďany, kde je široká 100 až 150 m, Míšní a dále na své cestě vstupem do Severoněmecké nížiny vytváří četné meandry, které takto formují tok až k Hamburku. Labe protéká městy Torgau, Dessau. V této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, Mulda a Sála. Severně od Magdeburgu se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s Havolou, dále teče několik desítek km severním směrem, který se po levostranném soutoku s Havolou opět mění na severozápadní.

Za městem Wittenberge tvořila řeka na dvou místech střeženou hranici mezi bývalým Východním a Západním Německem. Těsně před Hamburgem se řeka rozděluje na Severní Labe, protékající přes hamburský přístav a Jižní Labe, které se přístavu vyhýbá a umožňuje tak snadnější proplutí lodí přes město. Labe pak pokračuje dále na severozápad a jeho koryto široké 300 až 500 m se ještě více rozšiřuje až přechází v estuár. Poslední pravostrannou spojkou je plavební kanál, vedoucí přes Kiel do Baltského moře. U přístavu Cuxhaven ústí Labe do Severního moře. Estuár je dlouhý 100 km a široký 2,5 až 15 km.

Přítoky

Významná města na Labi

Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Přelouč, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Mělník, Štětí, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Bad Schandau, Pirna, Drážďany, Míšeň, Torgau, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburk, Wittenberge, Hamburg, Cuxhaven

Labe v hamburském přístavu

Vodní díla

České horní Labe

(V závorce uvedena kilometráž od Mělníka, bez závorky od státní hranice.)

  • řkm (249,0) přehrada Labská, Špindlerův Mlýn
  • řkm (248,9) jez
  • řkm (248,7) jez
  • řkm (242,5) jez
  • řkm (241,7) jez (Herlíkovice)
  • řkm (240,9) jez (Podžalý)
  • řkm (239,9) jez
  • řkm (239,8) jez (Hořejší Vrchlabí)
  • řkm (239,3) jez
  • řkm (237,9) jez nad Vrchlabskou soutěskou
  • řkm (236,8) vysoký jez (Vrchlabí)
  • řkm (236,0) vysoký jez (Vrchlabí)
  • řkm (235,2) jez
  • řkm (233,8) jez (Podhůří)
  • řkm (232,2) jez Dolní Branná
  • řkm (231,3) jez
  • řkm (227,4) jez Klášterská Lhota
  • řkm (223,9) jez (tento a další jezy v Hostinném)
  • řkm (222,7) jez
  • řkm (222,3) jez
  • řkm (221,8) jez
  • řkm (219,7) jez
  • řkm (218,7) jez
  • řkm (216,7) jez
  • řkm (214,2) jez (poškozený)
  • řkm (206,9) přehrada Les Království, Dvůr Králové nad Labem
  • řkm (206,8) jez
  • řkm (202,0) vysoký jez (Dvůr Králové nad Labem)
  • řkm (201,7) menší jez (Dvůr Králové nad Labem)
  • řkm (200,4) jez
  • řkm (195,1) jez (Žireč)
  • řkm (191,9) jez Stanovice
  • řkm (186,2) jez Heřmanice nad Labem
  • řkm (183,6) jez (rozvalený)
  • řkm (181,7) jez (Jaroměř)
  • řkm (181,3) jez (Jaroměř)
  • řkm (180,3) jez Jaroměř centrum
  • řkm (177,8) jez Jaroměř, nad soutokem s Metují
  • řkm 281,763 (171,7) jez Smiřice
  • řkm 274,315 (164,4) jez Předměřice
  • řkm 268,444 (158,4) jez Hučák, Hradec Králové
  • řkm (152,6) jez u Opatovického kanálu

České střední Labe

Související informace můžete najít také v článku: Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic

(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.)

České dolní Labe

(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorkách kilometráž od Mělníka ve směru po proudu.)

Německé Labe

(Uvedena kilometráž od Státní hranice s ČR po proudu.)

Vodní režim

Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, což způsobuje tající sníh. V létě hladina klesá, přičemž dešťové srážky mohou v tomto období způsobit náhlé vzestupy hladiny. Po zbývající část roku je úroveň hladiny vyšší. Dlouhodobé kolísání hladiny dosahuje 7 až 8 m. Průměrný roční průtok vody na česko-německé hranici činí 300 m³/s a na dolním toku 750 m³/s. Mořský příliv se projevuje do vzdálenosti 160 km. Na horním toku zamrzá na 1,5 až 2 měsíce a na dolním toku na 2 až 3 měsíce. V mírných zimách nezamrzá vůbec.

Tabulka průtoků na českém území
místo říční km plocha povodí [km²] průměrný průtok (Qa) [m³/s] stoletá voda (Q100) [m³/s]
Špindlerův Mlýn[1] 358,90 61,16 2,14 175
Dolní Olešnice[2] 326,80 299,59 6,10 301
Bílá Třemešná[3] 316,40 532,01 8,31 294
Němčice[4] 253,30 4300,51 46,2 793
Přelouč[5] 224,20 6435,02 56,4 956
Nymburk[6] 168,40 9724,3 71,8 1150
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav[7] 137,90 13109,19 99,3 1390
Mělník[8] 109,50 41837,98 252 4150
Ústí nad Labem[9] 39,25 48540,85 293 4290

Vodní doprava

Pro vodní dopravu je Labe splavné od ústí do Severmího moře po Přelouč v celkové délce 950 km, přičemž je připravováno průběžné splavnění o dalších 24 km až do Pardubic.

Do Hamburku je splavné pro námořní lodě, po odbočení Labského laterálního průplavu je kanalizovaným tokem třídy VIb mezinárodní klasifikace vnitrozemských vodních cest. Dále proti proudu je většina jeho toku regulována, od Ústí nad Labem kanalizována. Po Mělník se jedná o vodní cestou třídy Va a po Přelouč resp. Pardubice pak vodní cestou třídy IV. Systémem kanálů je spojené s Baltským mořem, Rýnem, Vezerou, Emží a Odrou.

Labe je naší jedinou spojnicí se sítí evropských vodních cest a vzhledem k tomu, že je na základě plavebních akt z roku 1821 z Mělníka po ústí do moře prohlášeno za mezinárodní vodní cestu se svobodným přístupem plavidel všech národností, je naší jedinou svobodnou spojnicí s mořem a prostřednictvím jeho mezinárodních vod prakticky s celým světem. Díky tomu je možno z Čech vyvážet a do nich dovážet zboží nezatížené přepravními poplatky cizích států, na jejichž výši nemá Česká republika vliv. Tím labská plavba pouhou svou existencí funguje jako regulátor ceny českého exportu a importu a tím nenahraditelně přispívá ke konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Kvůli prudké změně sklonu dna u Dolního Žlebu pod Děčínem má český regulovaný úsek mnohem horší plavebí podmínky než zbytek toku, což způsobuje katastrofální nespolehlivost vodní dopravy kvůli dlouhým obdobím se zastavením plavby pro nízký přípustný ponor.

Podrobnější informace naleznete na stránce: Střední Labe (vodní cesta)

Příroda

Fauna

Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký.

Ochrana přírody

Velkoplošná chráněná území přírody podél českého toku Labe - Krkonošský národní park, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko

Poznámky

  1. ↑ Evidenční list hlásného profilu Labská [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  2. ↑ Evidenční list hlásného profilu Vestřev [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  3. ↑ Evidenční list hlásného profilu Les Království [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  4. ↑ Evidenční list hlásného profilu Němčice [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  5. ↑ Evidenční list hlásného profilu Přelouč [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  6. ↑ Evidenční list hlásného profilu Nymburk [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  7. ↑ Evidenční list hlásného profilu Brandýs nad Labem [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  8. ↑ Evidenční list hlásného profilu Mělník [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  
  9. ↑ Evidenční list hlásného profilu Ústí nad Labem [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.  

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Labe
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Labe
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Labe“