Úterý (okres Plzeň-sever)

}}

Město '''Úterý''' ([[němčina|německy]] ''Neumarkt'') leží v západních [[Čechy|Čechách]], v nejzápadnější části [[okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]]. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v malebném údolí [[Úterský potok|Úterského potoka]]. Jeho 2 místní části jsou na přilehlých návrších.  

Město je vzdáleno 39 km severozápadně od [[Plzeň|Plzně]] a 23 km východně od [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]]. Prochází jím silnice [[silnice II/210|II/210]] v trase [[Krsy]] – Úterý – [[Teplá]] – [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]] – [[Prameny]] – [[Sokolov]] – [[Rotava]] – [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]] – HP Kraslice/[[Klingenthal]].

Ke vzniku vesnice Úterý se váže známá pověst – podle níž osadu založili němečtí [[hornictví|horníci]] (kteří byli povoláváni [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovci]], aby místní lidi učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl [[havran polní|havrana]], který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý – na němž je v červeném poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je vyobrazeno paroží s hraběcí korunou.

[[Soubor:Kostel1 v Utery.jpg|thumb|Úterský kostel v pohledu od radnice.]] Přesně v roce 1200 se ve středověké trhové osadě na odbočce obchodní stezky [[Teplá]]-dnešní [[Plzeň]] zastavil král Přemysl Otakar I. S rozvojem trhové osady a výnosy dolů byl král spokojen a nechal ji povýšit na [[městys]]. V tom období vznikl také název Úterý. [[Úterý]] byl totiž v Úterý tržní den. Počet obyvatel obce v tomto období prudce rostl. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce [[Teplá|Tepelskému klášteru]]. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní [[důl|doly]]. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov [[dobytek|dobytka]]. V roce 1380 postihl celý kraj [[mor]]. V Úterý zemřelo asi 450 osob ''(dnešní [[počet obyvatel]] obce)'', obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace, nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno [[Husité|Husity]], před kterými Němci zdrhli zpět do [[Německo|Německa]] a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v [[Teplá|Teplé]] a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné ''(v roce 1470 byla na obec na čas uvalena [[klatba]])''.[[Soubor:Namesti1 v Utery.jpg|thumb|Domy na úterském náměstíčku a [[mariánský sloup]].]] V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského [[opat]]a Racka povýšeno na [[město]] ''(byla to výhoda spojená se snahou o rekatolizaci'').Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv. K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16.stol. Okolo roku 1600 došlo k obrovské vlně [[germanizace]] obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla [[němčina|německy hovořící]]. Celý kraj velmi poničila Třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 ''(pouhých 8 let po válce)'' Úterý zachvátil velký [[požár]], který zničil např. i starý [[kostel]] a [[radnice|radnici]]. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických [[cechy|cechů]]. V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což jim ale moc dlouho nezůstalo. V roce [[1909]] byl v obci zaveden [[vodovod]]. I. světová válka byla obdobím hladu a bídy. V roce [[1918]] vznikla [[Československá republika]], Úterý se stalo přirozeně její součástí, přesto, že v něm žila většina [[Němci|Němců]]. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly. V roce 1925 byla obec [[elektrifikace|elektrifikována]]. Ale pak přišla 30.léta a [[světová hospodářská krize]]. V sousedním [[Německo|Německu]] se k moci dostal Adolf Hitler, který svými zfanatizoval svými názory i místní obyvatelstvo. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] bylo Úterý připojeno k Německé říši a zanedlouho začala [[Druhá světová válka]]. Nedlouho po skončení války v roce [[1945]] byly zřízeny [[národní výbor]]y. V roce [[1946]] bylo odsunuto skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a [[Volyně|volyňskými Čechy]], přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo.Některé musely být během 50. let dokonce zbourány.Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna „chalupářství“ v 60. letech. V důsledku poválečných administrativních změn v roce [[1949]] Úterý přišlo o status města ''(nemělo takový počet obyvatel, aby na tento status mělo nárok)'' a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. 7. [[1960]] patří Úterý pod [[okres Plzeň-sever]]. 70. léta přinesla [[normalizace|normalizaci]], ale pro Úterý například také novou [[základní škola|školu]] a nové „[[sídliště]]“ ''(asi 3 bytovky)'' nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce [[1989]], v roce [[1992]] bylo Úterý vyhlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]] a pěkně opraveno. Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl Úterý navrácen status města.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>

{{commonscat|Úterý}}{{Okres Plzeň-sever}}{{Článek z Wikipedie}}