V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kyjev

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(→Partnerská města: ++)
m (→Města s jinými druhy spolupráce: ++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 42: Řádka 42:
Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.
Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.
-
V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v [[Novgorod]]u. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.   
+
V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]]. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.   
Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.
Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.
Řádka 48: Řádka 48:
Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.  
Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.  
-
Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
+
Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo|magdeburského]] způsobu.
Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo|magdeburského]] způsobu.
Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.
Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.
-
Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]].
+
Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].
Po útoku na Sovětský svaz Němci [[19. září]] [[1941]] dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – [[29. září|29.]] a [[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami ''1. ukrajinského frontu'', kde jako první do města vstoupily jednotky ''1. československé samostatné brigády''.  
Po útoku na Sovětský svaz Němci [[19. září]] [[1941]] dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – [[29. září|29.]] a [[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami ''1. ukrajinského frontu'', kde jako první do města vstoupily jednotky ''1. československé samostatné brigády''.  
Řádka 103: Řádka 103:
* {{Flagicon|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989)
* {{Flagicon|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989)
* {{Flagicon|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]]
-
 
* {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké|USA]]
* {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké|USA]]
* {{Flagicon|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996)
* {{Flagicon|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996)
Řádka 112: Řádka 111:
* {{flagicon|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989)
* {{flagicon|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989)
* {{Flagicon|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]
* {{Flagicon|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]
-
 
* {{Flagicon|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
* {{Flagicon|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
-
* {{Flagicon|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
+
* {{Flagicon|JAR}} [[Pretoria]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
* {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
* {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
* {{Flagicon|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]]
* {{Flagicon|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]]
Řádka 121: Řádka 119:
* {{Flagicon|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
* {{Flagicon|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
* {{Flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
* {{Flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
 +
 +
== Města s jinými druhy spolupráce ==
 +
* {{flagicon|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]]
 +
* {{Flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]]
 +
* {{Flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]]
 +
* {{Flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]]
 +
* {{flagicon|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]
 +
* {{flagicon|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
 +
* {{Flagicon|Serbia}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
 +
* {{Flagicon|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]
== Související články ==
== Související články ==
Řádka 131: Řádka 139:
* [http://www.kiev.cz/ Kiev.cz - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi (česky)]
* [http://www.kiev.cz/ Kiev.cz - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi (česky)]
* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]  
* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]  
-
* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady] (ukr–rus–eng)
+
* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady (ukr–rus–eng)]

Aktuální verze z 20. 5. 2023, 21:24

Dominanty města (2019)
Letecký pohled na Kyjev (2021)

Kyjev (ukrajinsky: Київ, Kyjiv, rusky: Ки́ев, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100[1] obyvatel (2007), včetně aglomerace pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Díky své starobylosti bývá nazýván „matkou ruských měst“.

Obsah

Poloha a přírodní podmínky

Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem Dněpru, ve 20. století vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například Darnycja) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. Oboloň, Podil). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími k Dněpru. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka Desna, severně od města Dněpr zadržuje velká Kyjevská přehrada.

Název

Stejně jako jméno jihomoravského města Kyjov je název odvozen od osobního jména Kyj a znamená tedy „Kyjův“. V jiných jazycích: rusky: Киев [kijev], polsky: Kijów, jidiš: קיאב [kijav], německy: Kiew.

Znak

Kyjevský znak zobrazuje archanděla Michaela držícího plamenný meč a štít na azurovém poli. Původně na něm byl zobrazen svatý Jiří bojující s drakem, ten zůstal ve znaku Kyjevské oblasti.

Dějiny města

Chrám svatého Michala v Kyjevě (2017)
Chreščatyk – hlavní kyjevská třída
Chrám sv. Ondřeje

Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského letopisu Povesti vremennych let založili „hrazené město Kyjev“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.

V Povesti se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v Novgorodu. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.

Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako tribut po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po Dněpru až do byzantské říše.

Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký křesťanství, které se odsud šířilo mezi všechny východní Slovany. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.

Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil Vladimir. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu. Roku 1240 město zpustošila mongolská vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru. Od roku 1363 náležel Kyjev k litevskému velkoknížectví (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci Lublinské unie k polsko-litevské říši. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle magdeburského způsobu. Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod ruskou správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní Ševčenkova univerzita, byla založena roku 1834.

Po revoluci roku 1917 se v Kyjevě ustavila ukrajinská Centrální rada, která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce bolševici a od roku 1920 tak byl Kyjev sovětský. Teprve roku 1934 se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí Ukrajinské SSR.

Po útoku na Sovětský svaz Němci 19. září 1941 dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – 29. a 30. září 1941 zvláštní jednotky SS svezly do rokle Babí Jar na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z nacistické okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno 6. listopadu 1943 jednotkami 1. ukrajinského frontu, kde jako první do města vstoupily jednotky 1. československé samostatné brigády. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin zapsal v listopadu a prosinci 2004, kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná Oranžová revoluce, vedly ke změně režimu v zemi.

Pamětihodnosti

Galerie

Zlatá brána

Zvonice Kyjevskopečerské lávry

Pomník Bohdana Chmelnického

Pomník Bohdana Chmelnického (HDR 2012)

Národní umělecké muzeum

Muzeum Michaila Bulgakova

Ministerstvo zahraničních věcí

Státní opera

Administrativní členění

Správní obvody Kyjeva

Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů (rajónů):

  • Darnyckyj (Дарницький)
  • Desňanskyj (Деснянський)
  • Dniprovskyj (Дніпровський)
  • Holosijivskyj (Голосіївський)
  • Oboloňskyj (Оболонський)
  • Pečerskyj (Печерський)
  • Podilskyj (Подільський)
  • Solomenskyj (Солом'янський)
  • Svjatošynskyj (Святошинський)
  • Ševčenkivskyj (Шевченківський)

Doprava

Kyjevské metro
Související informace můžete najít také v článku: Doprava v Kyjevě

Kyjev je vedle Lvova či Charkova nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta Iz Varjag v Greki, byla hlavní dopravní tepnou řeka Dněpr. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po Dněpru se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť metra, tramvají, trolejbusů i autobusů. Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní letiště Boryspil, blíže městu leží menší letiště Žuljany.

Partnerská města

Města s jinými druhy spolupráce

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.ukrcensus.gov.ua/news/article;438/ (oficiální údaje z 1. 1. 2007)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kyjev
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kyjev
Města s vyznamenáním Město–hrdina

Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula


Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra

Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Města se zvláštním postavením

Kyjev

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kyjev“