Hradec Králové

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 28. 12. 2011, 02:07


Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze. Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se na malé ploše Velkého náměstí setkávají hned tři stavební slohy: Gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Přestože Hradec leží převážně na rovině, má nedaleko Orlické hory a NP Krkonoše. Poblíž je několik hradů a zámků s významnou historií.

Obsah

Správa města

Hlavní budova magistrátu s obřím královéhradeckým lvem ve středu
Související informace můžete najít také v článku: Magistrát města Hradec Králové|Seznam představitelů Hradce Králové}}

V čele magistrátu města je Otakar Divíšek, který toto místo převzal v roce 2004 od Oldřicha Vlasáka a obhájil jej již ve druhém volebním období. V radě města jsou kromě Občanské demokratické strany zastoupeny i strany Volba pro město a Hradecký demokratický klub.

Historie, zajímavosti a památky

Hlavní článek: Dějiny Hradce Králové
Pevnost Hradec Králové

Historický střed města tvoří Velké náměstí. Významnými budovami zde jsou katedrála svatého Ducha, Bílá věž, radnice, biskupská rezidence, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalá jezuitská kolej se Santiniho atriem. Setkávají se zde tři stavební slohy (gotická katedrála Svatého Ducha, o několik metrů vedle renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie). Krajina na soutoku Labe s Orlicí, jíž dominuje město Hradec Králové, byla obydlena již v době prehistorické. Archeologické naleziště na okraji města v Plotištích nad Labem vykazuje několikanásobné osídlení jak z období pravěku, tak z doby římské. Kumulace pravěkých kultur na jednom místě v blízkosti brodu přes Labe a charakter nálezů dokazují, že po celé dlouhé úseky svého osídlení měla tato významná lokalita ráz obchodního střediska. Již v 10. století vzniklo zde slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze.

995

Když roku 995 došlo ke sjednocení českých kmenů pod vládou Přemyslovců, stal se Hradec sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku od Dvora Králové až k Pardubicím. Ve 12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady, purkrabským soudem a arcijáhenstvím.
Přesné datum povýšení hradiště na město není dosud známé, vlivem značného stavebního ruchu, terénních úprav, požárů a válečných škod po staletí na městském pohorku došlo ke ztrátě nejstarších archeologických stop.

1225

Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původní městské fortifikace, vedené při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.

1362

Podoba středovékého města Hradec Králové

Ve 14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královský rychtář, městská rada a obecní starší. Spravovali městskou pečeť s českým lvem, kterou známe již od roku 1362. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. i Václav IV. Došlo ke kodifikaci městského zřízení; monopolní postavení městských řemesel a tím i výsadní postavení hradeckých cechů bylo zaručeno právem mílovým, příjmy měšťanů zaručovalo zase právo várečné. V té době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Hmotným dokladem bohatství města v době, kdy v Hradci sídlil skvělý dvůr královny Elišky Rejčky, je chrám sv. Ducha z počátku 14. století. Velký stavební ruch se vyvinul také v obou podměstích, v západním Pražském u Labe a ve východním Mýtském u Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely.

1424

Výbuch husitské revoluce, při kterém se město postavilo na stranu Jana Žižky, sice počeštil město, ale zároveň je ochudil o četné umělecké a stavitelské památky. Žižka byl roku 1424 pochován v chrámu sv. Ducha. Ke konsolidaci hospodářského a kulturního života došlo až za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Král Jiří městu přál. Za jeho vlády byl opraven chrám sv. Ducha, pořízena nová kruchta a postavena honosná kašna na náměstí, která ovšem byla roku 1782 stržena. Písmeno "G" v městském znaku vysvětluje tradice jako králův monogram. Jiří z Poděbrad i Vladislav Jagellonský potvrdili městu stará privilegia a tak se Hradec Králové mohl znovu zařadit mezi nejbohatší města.

1547

Demokratizace, projevující se zvýšeným uplatňováním městského stavu byla živnou půdou pro odboj českých královských měst proti císaři Ferdinandovi I., který usiloval o mocenskou politiku svého rodu. Odpovědí byla roku 1547 konfiskace majetku města a ztráta politických práv dosazením královského rychtáře, ochuzení půjčkami, daněmi a pokutami. Část majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale vůdčí postavení v kraji město ztratilo.

Z těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primas Martin Cejp z Peclinovce. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysá renesanční přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, Pražské brány a Bílé věže, která je od té doby nejtypičtější a nepředstiženou hradeckou dominantou. Cejp pečoval rovněž o úroveň hradeckého latinského školství. V jeho době byli v čele hradecké školy vynikající rektoři Valentin Kochan z Prachova a Jan Kampanus Vodňanský. Významnými rodáky 16. století byli Gyprian Lvovický ze Lvovic a Václav Plácel z Elbinku. Období třicetileté války bylo pohromou pro město. Umístění císařské posádky, švédská okupace, příchod jezuitů, násilné nucení ke katolické víře - to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť.

1664

V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno biskupství. Farní kostel sv. Ducha se stal katedrálním chrámem, při kterém byla zřízena šestičlenná kanovnická kapitula. Město nabylo barokní tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů. Přizvali si na stavbu tehdejší vynikající architekty (Carlo Lurago, Jan Blažej Santini-Aichel). A tak na náměstí vyrostla monumentální stavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou jezuitskou kolejí, biskupská rezidence, vznosná kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a v místech bývalého hradu seminární kostel sv. Jana Nepomuckého.

1762

Podoba pevnosti Hradec Králové

K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro válku o rakouské dědictví a válku sedmiletou. Žalostný osud města dovršil požár roku 1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech pruští vetřelci. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační oblasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.

Germanizace, kterou přinesla vláda Josefa II., dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob Bohuslava Balbína a matematika Stanislava Vydry, kteří se oba v Hradci Králové narodili. V první polovině 19. století, v době českého národního obrození, se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Tento významný vlastenecký nakladatel stál v čele nadšené družiny, kterou tvořili dramatik Václav Kliment Klicpera, profesor Josef Chmela, kněz Josef Liboslav Ziegler a jejich přátelé, kteří žili v kraji a s nimiž byli hradečtí buditelé ve spojení. Však také Pospíšilův dům hostil vlastence z celé země (např. Václav Hanka|Hanku, Rettigovou), mezi nimiž nechyběli ani Ľudovít Štúr a Jozef Miloslav Hurban ze Slovenska. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup a další. V divadle "U zlatého orla" se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku 1848 se i v Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval Josef Mánes. Bachův absolutismus sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta jsou opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě. Zásluhu o to měli František Cyril Kampelík, lékař v Kuklenách, Kristian Stefan, přítel Boženy Němcové a dopisovatel České včely a podnikatel Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje.

1851

Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem, a zvolen jeho první starosta, profesor hospodářství Ignác Lhotský. Město usilovalo o dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem železnicí, později založilo cukrovar, strojírnu, plynárnu, záložnu a spořitelnu. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmy Antonín Petrof.

1866

Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. Hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. O zrušení pevnosti, zbourání hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu se zasloužil starostův náměstek Ladislav Jan Pospíšil. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Když tuto zprávu šťastný, ale vyčerpaný Pospíšil oznamoval obecnímu zastupitelstvu, byl stižen mozkovou mrtvicí a krátce nato skonal. Kulturní život se koncem století projevil v bohatém spolkovém životě. V 80. letech bylo postaveno Klicperovo divadlo, založeno muzeum, živý kulturní ruch byl i na hradeckém gymnasiu, jehož žákem byl v 60. letech Alois Jirásek a na počátku našeho století i Karel Čapek a Emil Vachek.

1895

Starostou města byl roku 1895 zvolen JUDr. František Ulrich, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole. V počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikali první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z Vídně a Prahy vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např. budova Obchodní akademie na nám. Svobody (dnes Univerzita Hradec Králové), Okresní dům v Palackého ul. (přístavba Grandhotelu) a mnohé další. Rok 1909 je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikli díla jako Městské muzeum (J. Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (J. Gočár), Labská elektrárna (F. Sander), Evangelický kostel v Nezvalově ulici (O. Liska) atd.

1918

Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch. Josefa Gočára z let 1926 - 1928, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly - úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec“. Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti - Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Otakar Novotný (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB), Jan Rejchl (např.Sborové velitelství, dnes Lékařská fakulta UK), Václav Rejchl (např. výpravní budovy hl.nádraží, Krajský soud). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila. Průmyslový rozvoj města pokračoval. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst salonu republiky.

Po roce 1945

Rozvoj města byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem bohužel v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové naštěstí nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působilo genius loci s předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavba s velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z tradičního obrazu města. 90. léta pak přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismus v projektování a inspiraci světovou architekturou.

Noční pohled z Bílé věže na Velké náměstí

Současnost

Model současného města Hradec Králové - pohled od nádraží k centru

Dnes je Hradec Králové přirozenou krajskou metropolí, dopravním uzlem, sídlem mnoha úřadů, státních institucí, bank a průmyslových podniků. Je také městem univerzitním. Je častým místem konání odborných kongresů a sympozií. Působí zde mnoho významných kulturních institucí, např. Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Galerie moderního umění, Filharmonie Hradec Králové, Muzeum východních Čech atd. Město se stalo známým rovněž mnoha hudebními festivaly s mezinárodní účastí. Hradec Králové je nejen městem kongresové turistiky, ale i výchozím místem zajímavých tras za pamětihodnostmi a přírodními krásami v okolí. K využití volného času jsou pořádány celoroční programy významných akcí pod názvem REGINA. Dnešní rozvoj města tak vědomě navazuje na své dobré tradice.

Vazební věznice Hradec Králové

Vazební věznice Hradec Králové se nachází v centru města. Budova věznice je společná s budovou krajského soudu, s nímž vytváří pětiúhelníkový objekt sousedící s hranicí památkové rezervace historického jádra města. Objekt věznice a krajského soudu byl vystavěn v roce 1933 a do dnešní doby slouží k výkonu vazby.

Výstavba

Pohled od soutoku Labe a Orlice na centrum města a Jiráskovy sady

Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení Salon republiky. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy muzea. Po 1. světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá základní škola), areál budov Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské, budova Magistrátu na třídě ČSA.

Pověsti

V Hradci se chystala exekuce rakovnického zločince. Zločinec před popravou uviděl v davu lidí svého známého, žebráka, a řekl mu, aby se vrátil do Rakovníka, kde pod stromem nalezne poklad. Z části peněz nechť koupí Hradci zvon. A tak se také stalo. Stejná pověst se vypravuje také o zvonu v Rakovníku.

Kultura, umění, turistika

Královéhradecké letní kino Širák, sousedící s řekou Orlicí
Světoznámé loutkové divadlo Drak v centru města

Hradec Králové je kulturní a turistické centrum Královéhradeckého kraje. Jeho nejčastějšími turisty jsou zejména Němci, Britové, Američané a Poláci. V poslední době však můžeme stále více pozorovat i vzestup oblíbenosti města u Asiatů . I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména stojí za připomenutí Amber Hotel Černigov naproti hlavnímu nádraží v centru dopravního terminálu, hotel Alessandria na Slezském Předměstí, hotel Stadion spojený se zimním stadionem hokejového klubu HC VČE. Dále pak Boromeum residence v historické části starého města, nebo o několik metrů vedle hotel U Královny Elišky nebo Nové Adalbertinum, které samo tvoří jednu dominant Velkého náměstí. Samo město kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, sem turisty láká i díky botanické zahradě léčivých rostlin, obřímu akvárium či za zábavou prostředkované aquacentrem. Lze také navštívit chráněné území Orlice či Hradecké lesy. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří Krkonoše či Orlické hory. Z umění nabízí metropole několik divadel (Klicperovo divadlo, Adalbertinum, loutkové Divadlo Drak), kin (Centrál, letní kino Širák, multikino Cinestar), filharmonii či Muzeum východních Čech.

Festivaly

Slavnosti

Obyvatelstvo

Židovská synagoga
Související informace můžete najít také v článku: Seznam částí obcí na území Hradce Králové podle počtu obyvatel}}

Hradec Králové patří k českým „stotisícovým městům“: roku 1990 měl 101 302 obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé České Republice a stěhování za město znovu klesl pod tuto hranici a nyní má necelých 96 tisíc obyvatel.

Soubor:Lod Cechie na Labi.jpg
Loď Čechie na Labi blízko kongresového centra
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1961  a  2008

1961

1970 1980 1991 2001 2006 2008
66 608 80 463 96 145 99 917 97 155 94 255 96 198

Národnostní složení

Česká 95 %
Moravská 0,19 %
Slezská 0 %
Slovenská 1,42 %
Německá 0,12 %
Polská 0,18 %
Romská 0,07 %
Nezjištěna a další 3,0 %

Náboženské vyznání

Bez vyznání 66,89 %
Věřící celkem 21,21 %
Římskokatolická církev 15,86 %
Českobratrská církev evangelická 1,33 %
Církev čsl. Husitská 1,29 %
Ostatní 2,73 %
Nezjištěno 11,90 %

Sestaveno dle statistik Sčítání lidu z roku 2001, kdy měl Hradec 97 155 obyvatel. Na grafech vývoje počtu obyvatel v České republice a v Hradci Králové je vidět současně klesající křivka.[1]

Členění města

Hradec Králové se skládá z 21 místních částí a 21 katastrálních území. Katastrální území Kluky spadá do místní části Nový Hradec Králové, místní část Moravské Předměstí leží v katastrálních územích Nový Hradec Králové a Třebeš. Vymezení území městských částí se od stejnojmenných katastrálních území liší i v dalších případech. Hradec Králové je (po Olomouci a Českých Budějovicích a zčásti Liberci) čtvrtým největším statutárním městem v Česku, které není rozčleněno na samosprávné městské části ani městské obvody.

Místní části Hradce Králové
Katastrální území Hradce Králové

Katastrální území a místní části

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Hradec Králové|Obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové}}

Hradec Králové je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hradec Králové se skládá ze 104 obcí, ORP z 81 obcí.

Doprava

Terminál hromadné dopravy
Související informace můžete najít také v článku: Dálnice D11|Rychlostní silnice R35|Silnice I/31}}

Dálková autobusová doprava

Související informace můžete najít také v článku: Terminál hromadné dopravy Hradec Králové}}

Na rozdíl od sousedních Pardubic (železniční koridor) je Hradec Králové důležitým bodem v autobusové dopravě mezi Polskem a zbytkem České Republiky. Stejně jako jiná krajská města je důležitým dopravním uzlem ve svém regionu a kraji. Důležitá je pro kraj hlavně doprava mezi hlavním městem Prahou která je vedena dálnicí D11) a sousedním městem Pardubic. Dodnes zde byla vedená doprava železniční tratí, ale magistrát přikládá vyšší důležitost právě autobusové dopravě která s novým terminálem hromadné dopravy bude mezi městy fungovat. Ta povede po Rašínově třídě v Hradci Králové dále rychlostní silnicí R37. Město Hradec Králové je pro svou polohu a díky Gočárovu okruhu známé také jako křižovatka republiky.

Městská hromadná doprava

Hradec Králové hlavní nádraží a stanoviště autobusů před ním
Podrobnější informace naleznete na stránce: Trolejbusová doprava v Hradci Králové

Dopravní podnik města Hradce Králové denně přepraví několik desítek tisíc lidí po celém území města i do okolních obcí. Po Hradci Králové jezdí 43 linek městské hromadné dopravy, z čehož je 4 noční autobusová linka, 6 rychlíkových, 6 školních a 1 smluvní doprava mezí Hlavním Nádraží a Hypermarketem TESCO a HORNBACH. Zbytek (26 linek městské hromadné dopravy) jezdí obyčejné pravidelně jízdy podle jízdních řádů dopravního podniku města po celý den. O čísla linek MHD se dělí jak autobusová doprava, tak trolejbusy. Síť MHD je rozdělena do dvou tarifních pásem, první a druhé. To druhé zahrnuje však pouze obce Charbuzice, Předměřice nad Labem, Lochenice, Stěžery, Stěžírky, Vysokou nad Labem a Béleč. Zbytek sítě MHD se nachází v tarifním pásmu jedna. Nově byl v Hradci Králové zaveden čipový odbavovací systém. Prvním druhem karty je časová: na jeden měsíc, čtvrt roku nebo deset měsíců. Druhou je kuponová, kdy si do karty musíme zakoupit jízdenky u automatu či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě však je nutné označit každý nástup a výstup z dopravního prostředku u počítačového zařízení nad označovači, které ještě slouží k obyčejným jízdenkám. Dále v Hradci Králové začal od 5.7.2008 fungovat nový Terminál MHD i vnitrostátních a mezinárodních autobusových linek, na který Hradec Králové čekal přes dvacet let. V současnosti to je tedy jeden z nejmodernějších Terminálů v Česku. Terminál je tvořen nástupišti A - J, přičemž nástupiště A - D patří MHD a nástupiště E - J spojům vnitrostátní i mezinárodní autobusové dopravy. Celý vzniklý nový komplex najdete asi 300 metrů severně od Hlavního nádraží v Hradci Králové. Přeprava cestujících od Terminálu před halu ČD na Riegrovo náměstí bude ve vozech MHD zajištěna zdarma. Nově vzniklý komplex disponuje moderní čekárnou, pizzerií v budově jedné, ve druhé budově nového terminálu je též moderní čekárna s restaurací pro 80 míst. Velice praktické je pro cestující, kteří cestují přes Hradec Králové i to, že v novém terminálu vidí na digitálním panelu odjezdy spojů Českých drah. Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové se pyšní také jednou stavební raritkou. Má jednu z nejkomplikovanějších střešních konstrukcí ze všech obdobných Terminálů v celé střední Evropě.

Plány na zavedení tramvajové dopravy

Schéma navrhované tramvajové trati od Hlavního nádraží (zastávky ilustrační)

V minulosti existovaly též plány na zavedení tramvajové dopravy v Hradci Králové. Poprvé bylo o tomto druhu dopravy uvažováno na počátku 20. století. Město dokonce v roce 1914 získalo koncesi pro výstavbu tramvajové tratě mezi Slezským Předměstím, historickým centrem města (přes Velké a Malé náměstí) a vlakovým nádražím.[2] Již o několik let dříve byly proto na nově stavěném Pražském (tehdy Wilsonově) mostě položena jedna kolej, což lze vidět na několika pohlednicích či fotografických snímcích. Za první světové války a po ní ale začaly sílit kritické hlasy vůči tramvajím, které obyvatelům připomínaly neoblíbené předchozí doby v Rakousku-Uhersku. Výstavby tratě nikdy nebyla zahájena a myšlenky na tramvaj v Hradci Králové byly definitivně zavrženy v roce 1927 a ve městě byla zavedena městská autobusová doprava. Koleje na Pražském mostě byly vytrženy při jeho rekonstrukci 10. března 1932, což bylo zaznamenáno i v kronice.[2] Přitom ještě v letech 1926–1928 vypracoval Josef Gočár regulační plán města, který počítal s rozsáhlou tramvajovou sítí po městských okruzích a tratích např. do Nového Hradce Králové, Malšovic, Věkoš nebo Plotišť nad Labem.

Železniční doprava

Hlavní nádraží ČD od hotelu Černigov (před rekonstrukcí zastávky autobusů)

Hradec Králové není zvláště důležitým uzlem železniční dopravy. Na jeho území je 5 stanic – největší a nejznámější je Hradec Králové hlavní nádraží. Dalším nádražím maloměstského typu (podobné má například Kroměříž, Rychnov nad Kněžnou či Třebechovice pod Orebem) je Hradec Králové-Slezské Předměstí. Dalsími zastávkami jsou Hradec Králové zastávka na kraji městské části Pouchov a Hradec Králové-Kukleny ve stejnojmenné místní části. Poslední stanicí na území města je Plotiště nad Labem. Počátky železniční dopravy v Hradci Králové jsou spjaty s výstavbou trati Pardubice–Josefov v roce 1856 a první parní lokomotiva, jež nesla symbolicky název Pardubitz. Ta vjela do města 3. října 1857, tehdy na nově postavené nádraží, které se nacházelo na pomezí katastrálních území obcí Kukleny, Plotiště a Pražské Předměstí. Záhy však nestačilo stále rostoucím nárokům na provoz, neboť v roce 1875 byla postavena i kolej na Prahu a 7 let poté na Ostroměř. Tato trať však končila v Plotištích a k hlavnímu nádraží museli cestující dojít pěšky, a proto v roce 1874 byla postavena budova druhá, tentokráte již s oddělenými čekárnami a pokladnami, k níž mířily již všechny vlaky. Posledním královéhradeckým hlavním nádražím je současné hlavní nádraží. Bylo postaveno již v letech 1929-1935, přičemž podjezd pod pardubickou tratí byl otevřen již v prvním roce výstavby.

Letecká doprava

Hradec Králové se vždy chtěl vyrovnat ostatním městům podobného typu, ať již našim či zahraničním, a to i v oblasti letectví. První jednání o zřízení nejprve vojenského letiště proběhly v roce 1925, kdy se nejdříve muselo najít pro něj místo. Hned zpočátku byl zavržen novohradecký armádní cvičební prostor, především kvůli odporu místní pěší divize, jež zde měla mj. svou střelnici, ale i místního obyvatelstva. Podobně dopadl i nápad se zřízením letiště ve Stěžerách u Hradce Králové, v Březhradě a v Pileticích. Nakonec se po dvou letech jednání našel kompromis na místě mezi obcemi Věkoše, Pouchov a Rusek, ale stavba letiště se ještě o rok prodloužila, neboť výkup pozemků (51 ha) od jejich majitelů trval skoro rok, přičemž se ještě 19 ha pronajalo od správčického velkostatku a město dokoupilo i další pozemky k výstavbě kasárenských budov. Teprve později se přišlo i s návrhem, aby vedle vojenského bylo založeno i letiště civilní. Právě největší zásluhu na tom měl tehdejší starosta JUDr. František Ulrich, který stál od roku 1926 v čele místní pobočky nově založené Masarykovy letecké ligy, jejímž hlavním cílem byla celostátní propagace civilního letectví, včetně pilotního výcviku, a leteckého modelářství. Po komplikovaných jednáních mezi radnicí a vojenskou správou se došlo ke kompromisu. Armáda věnovala Hradci Králové pozemek o rozloze 120 x 200 m na severovýchodním cípu letiště, kde byl mj. v září 1934 slavnostně otevřen hangár pro Masarykovu leteckou ligu a Aeroklub Hradec Králové, čímž bylo vše připraveno k zahájení civilního provozu. Zahájení skutečné civilní letecké dopravy předcházely jen pravidelné letecké dny, např. ten největší z roku 1926 (tehdy však ještě na ploše v katastru Nového Hradce Králové), a kluzákové létání. Teprve 1. července 1935 došlo k zahájení pravidelné linky Praha - Hradec Králové - Moravská Ostrava a již za tři měsíce provozu bylo na ní přepraveno 201 osob směrem do Hradce Králové a 208 osob směrem opačným. 1. června 1936 je vypuštěna Moravská Ostrava, z linky se stává jen spojnice s hlavním městem a v další sezóně byla linka definitivně zrušena. Oficiálně z ekonomických důvodů, neboť lety byly obsazeny maximálně ze 70 %, ale skutečným důvodem byl nedostatek peněz pro civilní sektor, neboť kvůli vyhrocené vojensko-politické situaci probíhalo přezbrojování československé armády, včetně nákladné výstavy pohraničních opevnění, a pohyb civilních osob v tak blízkém okolí vojenského letiště nebyl též žádoucí. Za 2. světové války využívala letiště Luftwaffe a po jejím ukončení se uvažovalo o znovuobnovení civilní dopravy, tentokráte na lince do Liberce, ale k uskutečnění tohoto nápadu nedošlo a letiště sloužilo až do jeho převzetí městem v roce 2003 jen armádnímu využití. Od té doby je Letiště Hradec Králové používáno výhradně soukromníky. Pořádá se zde několik akcí jako Hip Hop Kemp, Rock For People, Air Ambulance, Helicoptershow nebo Ciaf. Existují však plány rozvoje letiště na civilní až do statusu mezinárodního.

Školství

Hradecká Lékařská fakulta UK


Hradec Králové je univerzitní město: působí v něm Univerzita Hradec Králové, Lékařská fakulta, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Univerzita obrany. Působí zde tři významná gymnázia s dlouhou vzdělávací tradicí Gymnázium Boženy Němcové, Gymnázium J. K. Tyla a Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína s historickou návazností na dávné zdejší jezuitské školy. Dále je ve městě okolo deseti odborných škol, mezi něž patří Obchodní akademie, Střední průmyslová škola či soukromá Střední škola aplikované kybernetiky.

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Nemocnice v roce 2009 na svých oficiálních stránkách uváděla , že měla 23 klinik s více než 1500 lůžky a že ročně bylo hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů, z nichž kolem 40% bylo operováno.[3]

Sport

Související informace můžete najít také v článku: Sport v Hradci Králové}}

Sportoviště

  • Všesportovní stadion Malšovice – domovské hřiště „pod lízátky“ klubu FC Hradec Králové
  • Hokejový ČEZ Stadion a druhá ledová plocha – stadion klubu HC VČE Hradec Králové a.s.
  • Aquacentrum Hradec Králové – propojené budovy plaveckého a zábavního bazénu
  • Víceúčelová sportovní hala Třebeš – nový projekt magistrátu o vybudování sportovního střediska
  • Celoroční koupaliště – připravovaná stavba celoročního multiplexu bazénů
  • Sokol Hradec Králové – atletický klub Sokol na Eliščině nábřeží
  • Armádní sportovní střelnice v Malšovicích – jedna z nemnoha vrcholných střelnic pro brokové disciplíny v ČR

Sportovní kluby

Významné osobnosti

Gymnázium Boženy Němcové
Související informace můžete najít také v článku: Seznam osobností Hradce Králové}}

K nejvýznamnějším starostům města patřil František Ulrich, jehož zásluhou byl Hradec Králové ve 30. letech 20. století nazýván „salónem republiky“. O toto označení se zasloužili i architekti Jan Kotěra a Josef Gočár. Mezi další osobnosti spojené s historií města patří: Bohuslav Balbín, Václav Kliment Klicpera, Josef Chmela, Jaroslav Durych, František Cyril Kampelík, Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje, Antonín Petrof, zakladatel továrny na piana, a řada dalších. Na královéhradeckém (dnes Tylově) gymnáziu studovali například Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup, Alois Jirásek a na počátku 20. století i Karel Čapek nebo Emil Vachek.

Partnerská města

Související články

  • Mechov – hanlivé označení Hradce

Odkazy

Literatura

  • ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, str. 160 – 186.

Reference

  1. ↑ podle Sčítání lidu 2001, dostupné http://www.pardubice.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/publ/13-5203-01-2001
  2. ↑ 2,0 2,1 SEDUNKA, Jan; TICHÝ, Michal. Tramvaje v Hradci Králové? [online]. Spvd.cz, rev. 2006-01-11, [cit. 2009-12-09]. Dostupné online.  
  3. ↑ Fakultní nemocnice Hradec Králové oficiální stránka

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hradec Králové
  Statutární město Hradec Králové
Místní části (21)

Březhrad • Hradec Králové • Kukleny • Malšova Lhota • Malšovice • Moravské Předměstí • Nový Hradec Králové • Piletice • Plácky • Plačice • Plotiště nad Labem • Pouchov • Pražské Předměstí • Roudnička • Rusek • Slatina • Slezské Předměstí • Svinary • Svobodné Dvory • Třebeš • Věkoše

Katastrální území (21)

Březhrad • Hradec Králové • Kluky • Kukleny • Malšova Lhota • Malšovice u Hradce Králové • Nový Hradec Králové • Piletice • Plácky • Plačice • Plotiště nad Labem • Pouchov • Pražské Předměstí • Roudnička • Rusek • Slatina u Hradce Králové • Slezské Předměstí • Svinary • Svobodné Dvory • Třebeš • Věkoše

  Města a obce okresu Hradec Králové  

Babice • Barchov • Běleč nad Orlicí • Benátky • Blešno • Boharyně • Černilov • Černožice • Čistěves • Divec • Dobřenice • Dohalice • Dolní Přím • Habřina • Hlušice • Hněvčeves • Holohlavy • Hořiněves • Hradec Králové • Hrádek • Humburky • Hvozdnice • Chlumec nad Cidlinou • Chudeřice • Jeníkovice • Jílovice • Káranice • Klamoš • Kobylice • Kosice • Kosičky • Králíky • Kratonohy • Kunčice • Ledce • Lejšovka • Lhota pod Libčany • Libčany • Libníkovice • Librantice • Libřice • Lišice • Lodín • Lochenice • Lovčice • Lužany • Lužec nad Cidlinou • Máslojedy • Měník • Mlékosrby • Mokrovousy • Myštěves • Mžany • Neděliště • Nechanice • Nepolisy • Nové Město • Nový Bydžov • Obědovice • Ohnišťany • Olešnice • Osice • Osičky • Petrovice • Písek • Prasek • Praskačka • Předměřice nad Labem • Převýšov • Pšánky • Puchlovice • Račice nad Trotinou • Radíkovice • Radostov • Roudnice • Sadová • Sendražice • Skalice • Skřivany • Sloupno • Smidary • Smiřice • Smržov • Sovětice • Stará Voda • Starý Bydžov • Stěžery • Stračov • Střezetice • Světí • Syrovátka • Šaplava • Těchlovice • Třebechovice pod Orebem • Třesovice • Urbanice • Vinary • Vrchovnice • Všestary • Výrava • Vysoká nad Labem • Vysoký Újezd • Zachrašťany • Zdechovice

  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9“